Ivan Olbracht: Zázrak s Julčou. Zaniklý svět ortodoxních Židů na Podkarpatské Rusi

Do právě započatého Českého léta na Vltavě, ve kterém sledujeme české stopy v zahraničí, vybíráme rozhlasovou hru podle povídky Ivana Olbrachta Zázrak s Julčou. Námět k ní autor našel na Podkarpatské Rusi, od roku 1920 připojené k nově založené Československé republice. Zbytku československého státu však zůstalo Zakarpatsko vzdálené nejen geograficky, ale i kulturně – jako svět sám pro sebe s nedotčenou divokou přírodou a tvrdým životem panujícím zejména na venkově.

Ivan Olbracht se na Podkarpatskou Rus poprvé vypravil v červenci 1931 a od té doby se sem po dobu šesti let často vracel. O životě, který tam našel, vydal nejprve knihu reportáží Země beze jména. Načerpal tam však inspiraci i pro svá beletristická díla: románovou baladu Nikola Šuhaj loupežník o legendárním podkarpatském zbojníkovi a sbírku tří povídek Golet v údolí, přibližující život ortodoxní židovské komunity.

Zázrak s Julčou je úvodní povídkou triptychu. Jejím hlavním hrdinou je povozník Bajnyš Zisovič, otec osmi dětí, který každý den svádí houževnatý boj o přežití své chudé rodiny. V jeho postavě balancující na hraně humoru a smutku Olbracht skvěle postihl to, čemu jsme zvyklí říkat „židovská podnikavost“. Za oběť jí padne český manželský pár z Prahy, který se octne v nepřístupné krajině daleko od civilizace a bez pomoci místních se neobejde…