Pravdivý příběh Plastic People. Ivan Martin Jirous vzpomíná na kultovní hudební skupinu
Ivan Martin Jirous s lehkostí a humorem vzpomíná na kultovní hudební skupinu The Plastic People of the Universe. Strhující četbu na pokračování z knihy vůdčí osobnosti českého undergroundu poslouchejte po dobu jednoho měsíce on-line. Interpretem je sám Ivan Martin Jirous, kromě něj uslyšíte i neméně charismatický hlas Oldřicha Kaisera.
Na přelomu 60. a 70. let minulého století se stal uměleckým vedoucím a manažerem skupiny The Plastic People of the Universe básník a historik umění Ivan Martin Jirous. Po okupaci Československa a v počátcích tzv. normalizace skupina vzhledem ke svému nonkonformnímu vystupování zažívala neustálé perzekuce. Po roce 1970 Plastici odmítli změnit název, charakter svého vystupování i repertoár. Proto jim v roce 1973 úřady odebraly statut profesionální skupiny a později zakázaly veřejně vystupovat.
Pražskou rockovou skupinu The Plastic People of the Universe založil v roce 1968 baskytarista a zpěvák Milan Hlavsa (1951–2001). Zpočátku hráli písně zahraničních kapel, zejména Velvet Underground. Kromě toho se inspirovali hudbou Franka Zappy, Captaina Beefhearta či avantgardního skladatele Edgara Varése. Později k vlastním skladbám skládal hudbu Milan (Mejla) Hlavsa. V textech využívali vlastní básně či verše známých autorů, například texty filozofa a básníka Egona Bondyho.
V roce 1976 došlo k zatčení členů skupiny The Plastic People of the Universe a dalších představitelů kulturního undergroundu. Obvinění za údajnou „protistátní činnost“ a tzv. proces s českým undergroundem měly bezprostřední vliv na vznik Charty 77.
Pohnuté osudy měly i zápisky zaznamenávající působení skupiny nazvané Pravdivý příběh Plastic People. Ivan Martin Jirous je psal v letech 1980–1981. Původní autorský strojopis byl nejpravděpodobněji zabaven při policejních raziích. Stěžejní část však autor stačil namluvit na magnetofonový pásek, který se podařilo vyvézt za hranice. Různé fragmenty zápisků byly publikovány v letech 1983–1984 ve vídeňském exilovém časopisu Paternoster. Po listopadu vycházel text na pokračování ve Studentských listech 1990–1991, knižní vydání je z roku 2008 (nakl. Torst).
První setkání s Havlem i zatýkání a výslechy po Bojanovicích ve vzpomínkách Magora Jirouse
V jedné z kapitol Pravdivého příběhu Plastic People Ivan Martin Jirous líčí hromadné zatýkání účastníků druhého festivalu druhé kultury, bojanovické Magorovy opožděné svatby. A následně také první výslech, který absolvoval na služebně OO VB Praha-Západ ve Zborovské, ve společnosti ukázkových příslušníků StB: „Snad nikdy už jsem se nesetkal s estébákem, který by byl takovým ztělesněním zla jako Koudelka. Ve zlu se přímo vyžíval, i jeho fyziognomie albína s kulatým amorfním obličejem podporovala dojem, že s tebou jedná sám ďáblův pacholek.“
Jirous ale nepopisuje jen ponižovaní a útlaky, umí vhodně, vtipně a bez servítek střílet také do vlastních řad: na přetřes tak přijde nespolehlivost, alkoholismus i sebestřednost jednotlivých undergroundových celebrit, jejich neovladatelné bohémství, bláznovství i naivně krásná hloupost, ze které nakonec vznikala odvaha čelit zmanipulované mase.
Příběh nechtěné kapely za minulého režimu v sobě nese velký přesah, nepředstavuje jen její historii, ale i autentický popis morálně vykloubené doby před rokem 1989.
Související
-
Léto v undergroundu nabídne premiéru rukopisu Jáchyma Topola, hudbu Plastiků i Načevy
Tropické teploty nemilosrdně udeřily. Je nejvyšší čas se zchladit. V podzemí je přece vždycky nejlépe, a tak se s Vltavou rovnýma nohama vrhněme do Léta v undergroundu!
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
