Inspirativní prostor plný knih. V Praze vzniká první české Muzeum literatury

22. říjen 2022

Víkendová příloha

Po sedmdesáti letech se Památník národního písemnictví stěhuje do nových prostor – do Petschkovy vily v Bubenči. Pro návštěvníky se otevírají stálé expozice, ale současně se hledá zaměření a potřeby instituce v 21. století. Kromě výstavních prostor návštěvníci v muzeu najdou také studovny, badatelská pracoviště, dílnu pro děti a sál pro doprovodné programy. Bývalou Petschkovu vilu navíc obklopuje rozlehlá zahrada.

Rukopisy, archiválie, výtvarná díla i knihy doplněné o díla současných audiovizuálních umělců – nová stálá expozice Muzea literatury umístěná v deseti sálech reprezentuje českou literaturu od národního obrození až do roku 1989. Vystavené archivní materiály a vzácné rukopisy se budou v průběhu trvání expozice nahrazovat dalšími exponáty z fondů Památníku tak, aby vynikl princip proměnlivosti literatury a jejího vnímání v různých kontextech. Jako průvodce expozicí slouží digitální katalog s rozšiřujícími informacemi a průvodcem pro děti, katalog rovněž upozorňuje na nejzajímavější exponáty. Autorkou konceptu stálé expozice Muzea literatury je Alena Petruželková a kurátorsky se na ní podílelo devět autorů.

Petr Šmíd hovoří o celkové vizi muzea s vedoucí Oddělení knihovny Alenou Petruželkovou; o expozicích Čechy národního obrození a 19. století v nás s jejich kurátorem, historikem Janem Boučkem; o expozici Hudba pramenů, věnované Otokarovi Březinovi, s kurátorem, literárním historikem, editorem a básníkem Vratislavem Färberem a o jediné samostatné expozici věnované literární kritice − nazvané V síti − věnované Kritickému měsíčníku a jeho autorům, s jejím kurátorem, literárním vědcem a spisovatelem Lukášem Prokopem.

autor: Petr Šmíd