Namísto lidí ukrýval knihy. Obří protiletecký kryt v Kladně fungoval jako depozitář Památníku národního písemnictví

„Je tu stálá teplota a není tu ani tolik vlhko. Správce depozitářů Luboš Pecha sem jezdil jednou týdně, buď s řidičem, nebo autobusem, knihy naložil a odvezl,“ popisuje knihovník a depozitárník Lukáš Prokop, který nás provází veřejnosti nepřístupným krytem. V jedné z chodeb čekají poslední stovky krabic s knihami na převoz do centrálního depozitáře v Litoměřicích, jehož rekonstrukce byla dokončena v roce 2019.

„Stěhovací firma knihy vyndá z regálů, očistí, zabalí do krabic a odveze do Národního archivu, kde se plynem očistí od plísní,“ popisuje knihovník a následně ukazuje operační sál, vybavené kuchyňky, funkční toalety a sprchy nebo místnosti nazvané učebny/kinosál, u kterého narážíme i na osvětové filmy o civilní obraně, staré promítačky nebo filmové lepidlo.

Velikán na Kladně

„Poldovka měla několik desítek krytů pro své zaměstnance. Největší a nejodolnější kryt BZ 12 se začal budovat v 50. letech pod haldou Destro a byl kompletně dokončen v 60. letech. Byl monumentální, rozdělený na sedm na sobě nezávislých sekcí a vešlo se do něj až 3 000 lidí. Byl to takový velikán na Kladně,“ popisuje kurátor Muzea věžáků Kladno Alexandr Němec.

S ním si procházíme i historicky první kryt civilní obrany v Kladně, jehož stavba začala v roce 1953. Jde o jediný veřejně přístupný kryt ve městě, který najdeme v druhém suterénu jednoho z šestice věžových domů architekta Josefa Havlíčka.