Malířka Vánoc aneb Slabikář. Popelka, Budulínek a radostné vystřihovánky Marie Fischerové-Kvěchové
Ani dlouhá řada let nesmazala povědomí o jejím díle. Do paměti několika generací se otiskly roztomilé obrázky dětí, zvířátek i postav z vystřihovacího betléma. Mnozí skládali kostičky s pohádkovými motivy Popelky nebo Budulínka. Její slabikář Poupata zůstal jednou z nejmilejších knížek dodnes. Poslouchejte online po dobu pěti týdnů po odvysílání.
Její vystřihovací betlém zdobí dodnes mnohou sváteční domácnost a slabikář Poupata těšil generace dětí školou povinných, ale ještě více možná působil radost těm, kteří už vzdělávací systém dávno opustili.
Marie Fischerová-Kvěchová se narodila jako vytoužené dítě do rodiny c. k. berního inspektora v Kutné Hoře v březnu 1892. Posléze se přestěhovali do Prahy, kde jako nejmladší studentka absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu. Ve výtvarném studiu pokračovala v Paříži. V roce 1915 se provdala za lékaře Jana Fischera, s nímž měla tři děti. Ilustrovala Němcové babičku i Karafiátovy Broučky, kreslila pro slabikář. Pohlednice s houfy červenolících dětí nebo krojovaná Panna Maria patřily k nejoblíbenějším. Publikovat jí zakázal totalitní režim po únoru 1948. Na její obrázky, stejně jako na tradiční hodnoty, se ovšem nezapomnělo.
Eliška Pilařová zve na vánoční návštěvu u Marie Fischerové-Kvěchové prostřednictvím vyprávění její vnučky Heleny Kratochvílové. Ta na svoji babičku, v jejíž blízkosti žila až do její smrti v roce 1984, vzpomíná: „Babička byla malá, drobná osoba, vysílající úžasnou, optimistickou energii, nikdy ne zapšklá. Samozřejmě, že musela mít v sobě různé zásahy doby, ale vždycky šla dál. Jak říkala moje máma: ‚Furt se de…‘“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.