Inspirace a posedlosti Edgarem Allanem Poem

Edgar Allan Poe, básník první poloviny 19. století, současník Karla Hynka Máchy, zasáhl svým dílem dvacáté století v mnoha jeho básnických směrech. Pro jedny je geniálním prorokem, pro druhé přeceněným šarlatánem, pro některé kultovním autorem, pro další noční můrou, pro mnohé inspirací k vlastnímu dílu a jiní ho mají za průměrného básníka a autora afektovaných povídek. Kromě toho to byl potměšilý mystifikátor a chladnokrevný kalkulátor se slabikami a zvukem slov...

Mimo veškerou pochybnost však můžeme říci, že Edgar Allan Poe není zapomenutou literární veličinou, ale živoucím a čteným spisovatelem. Jeho básnický svět mimořádně vyhovoval autorům symbolismu a dekadence, kteří stejně jako on vytvářeli ve svých dílech prostor bez přírody, bez lidí, plný andělů, duchů a neživých milenek a stále spočívající na rozhraní světla a stínu. V povídkách zase silně oslovuje tím, jak nemilosrdně připisuje svým vypravěčům ty nejhorší vlastnosti a psychická vyšinutí. Pokud jde o lásku, ta je u Poea vždycky oddaná, nehomotná, asexuální. V jeho textech je propojena duše člověka s duší prostředí, třeba domu – a to na něm zase láká surrealisty. Edgar Allan Poe nicméně žil a zemřel v totální bídě a jeho ostatky byly důstojně pohřbeny teprve roku 1877 v Baltimore. Mimochodem, jediný uznávaný americký básník, který se obřadu zúčastnil, byl Walt Whitman.

Dnes je Edgar Allan Poe inspirací pro mnohá díla, Philip Glass složil na text jeho Zániku domu Usherů minimalistickou operu, na jeho náměty se píšou detektivky, dokonce i slavný Havran byl zfilmován: pravda, jako černá komedie s Borisem Karloffem a Jackem Nicolsonem. Vltavský Večer na téma, kterým si Edgara Allana Poea připomínáme, je kromě textů samotného Poea sestaven z textů starších i moderních autorů, které inspiroval. Jmenujme Charlese Baudelaira, Angelu Carterovou a z českých autorů jednoho z největších znalců a ctitelů americké literatury, Josefa Škvoreckého.