Ilustrace pro hospic? Musel jsem k nim dospět, říká Jakub Bachorík. Letos může na Czech Grand Design získat cenu Ilustrátor roku

2. březen 2022

Spanilá jízda lemovaná uměleckými školami, jak o své cestě na pražskou UMPRUM mluví ilustrátor Jakub Bachorík, má další úspěšnou pozoruhodnou zastávku. Jakub se letos dostal mezi tři ilustrátory nominované na cenu Czech Grand Design. O úspěšném roce 2021, o publikacích, které ilustroval, a taky o hudbě mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Jak vypadá ideální ilustrátorská zakázka? Jakub Bachorík má jasno. „Měla by mi být námětově blízká, tematicky by tam mělo být víc věcí než lidí. Rozpočet jako ze západní Evropy, tedy zhruba třikrát vyšší než u nás, a aby na to bylo víc než čtrnáct dní.“ Možná, že po letošních cenách Czech Grand Design se Jakubovi takových zakázek dostane, postoupil totiž mezi finálovou trojku. Vítěze v jednotlivých kategoriích se dozvíme 22. března.

Jakub Bachorík: NE-U-VĚ-ŘI-TEL-NÁ fantasmagorie, plus Co je vlastně design?

Výčet publikací, za jejichž hravé a detailní ilustrace je Jakub na cenu nominovaný, ukazuje, že rok 2021 byl pro něj úspěšný. S velkoformátovou diplomkou NE-U-VĚ-ŘI-TEL-NÁ fantasmagorie, plus Co je vlastně design?, ve které se zaměřil na konspirační teorie, loni absolvoval v Ateliéru ilustrace na UMPRUM a letos tu jen o pár let mladší studenty seznamuje s velkoformátovým tiskem. Pro Paměť národa ilustroval publikaci Odsunuté děti a jeho pérovky zdobí také edukační knihu Co je vlastně design?. Síly spojil také s hospicem Cesta domů. Ilustruje jejich výroční zprávu a „snově“ pak pojal Kluka v ohni od Marky Míkové. Právě témata spojená se smrtí, jež jsou v Cestě domů na denním pořádku, dávala Jakubovi zabrat. „Na uchopení jsou pro mě těžká. Asi před čtyřmi lety jsem jednu zakázku pro jiný hospic odmítl, musel jsem k tomu prostě trochu dospět,“ říká o ilustracích, ze kterých se snažil vyhnat prvotní smutné emoce.

Největší zen cítím u litografie

Kromě kreslení, které jej natolik baví a naplňuje, že si ani nepřipouští tlak okolí na svůj výkon, je Jakub fanouškem snowboardingu a věnuje se hudebnímu seskupení Opak Dissu. S hochy také moderuje pořad na Radiu Wave. „Polovina mé osobnosti je klidná, polovina hyperaktivní. Odnož rapu, kterou s Opakem Dissu děláme, se jmenuje trap a hýbe světem, jeho prvky se objevují i v popu,“ vysvětluje.

Knihu Co je vlastně design (2021) napsala Kateřina Přidalová, nakreslil Jakub Bachorík, designovala Helena Šantová

Zatímco v hudbě je Jakub alias Don Chain samouk, cesta k ilustraci byla „spanilá jízda lemovaná uměleckými školami“. Klíčovou práci odvedly učitelky z mohelnické zušky, které mu představily grafické techniky. Litografii či linoryt pak prozkoumával i během studií na střední škole, paralelně si do sešitu kreslil různé surreálné vize, psychedelické tvary a charaktery. Všechny tyto zájmy dnes kombinuje a jak říká, největší zen cítí u litografie. „Je to tisk z kamene, což mě fascinuje. Nad litografiemi jsem strávil ve sklepě školy se sluchátky na uších spoustu času.“ V budoucnu by si rád vyzkoušel techniku airbrushe neboli rozprašovače barvy. „Láká mě obskurní auto moto tematika, díky které se airbrush proslavil, rád bych zkusil něco s plameny,“ usmívá se.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová