Téma musím prožít, pak ho zpracuju do knihy, říká ilustrátorka Tereza Říčanová. Jejím životem teď hýbou krávy
Tereza Říčanová pochází z Prahy, už víc než dvacet let ale žije s rodinou na statku na Vysočině. Odtud přijela do vltavské Vizitky, kde s Ondřejem Cihlářem mluvila o inspirativním, ale náročném životě s kravičkami Augustinou a Bertou anebo o zásadním vlivu jejího učitele Jiřího Šalamouna.
Vstaneš, dáš si rychle čaj, jdeš pro umyté kýble, omyješ vemeno, dojíš, to trvá tak dvacet minut. Do žlebu dáš šrot, pustíš ji na dvůr, pak ji zase zavřeš, pak jí něco nasekáš na zahradě. Tak popsala ilustrátorka, pedagožka, autorka knih pro děti a také divadelnice Tereza Říčanová svá vesnická rána na statku na Vysočině, k nimž neodmyslitelně patří péče o dvě krávy Augustinu a Bertu.
Zkušenosti s životem se zvířaty sepsala a nakreslila do Kravské knihy, která by měla vyjít příští rok. Po Kozí nebo Psí to bude další knížka reflektující její bezprostřední zkušenosti. „Dělám dokumentární ilustraci, téma musím prožít, pak ho zpracuju do knihy,“ říká. „Psí knihu čte můj šestiletý syn jako rodinnou kroniku, jsou tam i psi, kteří umřeli a které nezažil. Chtěl by, abych nakreslila druhý díl, kde by byla ještě Cicina a už i Marcíček,“ odkazuje k pejskům, kteří mají u Říčanů svůj domov.
Zkušenost se života s krávou byla pro Říčanovou tak silná, že ji ve spolupráci s Barborou Látalovou přetavila do divadelního představení: děti si v něm mohou spolu s performerkami zahrát vemeno, ocas anebo trávu, kterou ony pak sesekají. Právě na téma správného sečení trávy mluvila Tereza Říčanová ve Vizitce déle, a dokonce zazpívala píseň, kterou z oborového workshopu v pražském parku Stromovka přinesla Barbora Látalová.
V rozhovoru s Ondřejem Cihlářem mluvila Tereza Říčanová o svých pedagogických zkušenostech ze Střední umělecké školy grafické, o výrobě jogurtů a sýrů z domácího mléka, o cestě na Sibiř, kterou podnikla na začátku devadesátých let se svým nastávajícím mužem (nemáte někdo doma její tehdejší červený deník?), o výhodách doktorského studia, které na UMPRUM absolvovala před deseti lety, o Turecku, kde kreslila pro nakladatelství Baobab knihu To je Istanbul, a také o vlivu jejího učitele Jiřího Šalamouna. „Na UMPRUM jsem začala chodit v roce 1993, byla jsem neukotvená a vůbec nevím, co bych tam bez něj dělala. Věci, které mě naučil, objevuju dodnes. Odnesla jsem si od něj třeba všechno o svobodě grafického řešení knihy, o rytmu knihy a taky o způsobu, jak na ni nahlížet.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
