Hudba rozechvělých objektů, prostorů i srdcí. Vzpomínka na Alvina Luciera

Rozeznít dlouhou strunu

Se vzpomínkou na Alvina Luciera se mnoha lidem vybaví instalace dlouhé struny, která se po své premiéře v Guggenheimově muzeu roku 1970 objevila na řadě dalších míst včetně Ostravy a Brna.

Struna je napjatá přes dvě dřevěné kobylky, rozechvívá ji oscilátor a malý soundsystém přenáší její rezonance v konkrétním místě. Výsledný zvuk už se dále neupravuje, vlastnosti struny a prostoru jsou to jediné, na co skladatel spoléhá a co předává posluchačům.

Instalace Music on a Long Thin Wire se podobně jako řada dalších Lucierových projektů neobejde bez technologií, ale zároveň přitom působí neobyčejně přímočaře. Pod vrstvou intelektuálského konceptu se skrývá neméně důležitá dávka přímočaré, možná až naivní bezprostřednosti. Skladatel otevírá srdce zvuku, který si nachází cestu také k srdcím publika.

Prostor znásobený zvukem

Lucierův nejslavnější projekt I Am Sitting in a Room spočívá v opakovaném nahrávání a reprodukci jednoduchého textu. Jeho obsah se začíná zacyklovat, zároveň do sebe pojímá akustické vlastnosti místnosti, její dozvuky a ozvěny. Celý prostor se tím nakonec znásobí a všechny přítomné do sebe pohltí, jako by se v něm otevřela nová dimenze.

Množství Lucierových kompozic předpokládá živé provedení a jejich čistě zvuková reprodukce bez přítomnosti publika nedává žádný smysl. Přesto lze z jeho tvorby vybrat i takové projekty, jejichž čistá zvuková krása oslovuje a dojímá sama o sobě.

Ve Futurissimu zní skladba Nothing Is Real – překvapivá úprava rockové klasiky Strawbery Fields Forever od Beatles. Lucier v ní fantasticky využívá dozvuk koncertního klavíru. Se stejným nástrojem pracuje také v Music for Piano with Magnetic Strings. V klasice North American Time Capsule z roku 1967 pracuje s prototypem vocoderu, Silver Streetcar for the Orchestra je skladba pro sólový triangl.

Klasik obrácený k experimentu

Alvin Lucier se narodil 14. května 1931 v New Hampshire. Studoval u Aarona Coplanda a Lukase Fosse, začátkem 60. let se v Římě seznámil s Fredericem Rzewskim a také viděl vystoupení Johna Cage, Davida Tudora a taneční skupiny Merce Cunninghama.

Lucier pod jejich vlivem proměnil klasickou orientaci směrem k experimentu, stal se klíčovou osobností sound artu a intermediálního umění. Pětkrát byl rezidenčním skladatelem festivalu Ostravské dny. Lucier zemřel 1. prosince 2021 v Middletownu, bylo mu devadesát let.