Hraběnka s podivnou tváří
Páteční večer, nazvaný Hraběnka s podivnou tváří, připomene letošní 95. výročí úmrtí Marie von Ebner – Eschenbachové. Hraběnka Dubská, původem z moravských Zdislavic se stala významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Mezi její nejznámější díla patří román Obecní dítě nebo autobiografie, líčící život na Moravě a ve Vídni Má dětská léta.
„Chytrá žena má od přírody miliony rozených nepřátel – všechny hloupé muže“, zapsala si Marie von Ebner – Eschenbachová, rozená hraběnka Dubská, která se stala významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Pocházela ze staré moravské rodiny Dubských a narodila se 13. září 1830 na zámku ve Zdislavicích u Kroměříže. Většinu svého života prožila ve Vídni, v létě se ale často a ráda vracela na zámek rodiny Dubských do Lysic na Moravě, kde je dnes také její knihovna. Jejími nejslavnějšími díly, dodnes vydávanými, se staly román Obecní dítě, kniha pamětí Moje dětská léta a novela ze světa zvířat Krambambule, která byla dokonce dvakrát zfilmována. Za svou tvorbu byla Marie Eschenbachová v roce 1900 jako první žena promována čestnou doktorkou vídeňské univerzity.
Páteční večer na Českém rozhlase – 3 Vltava připomene méně známá drobná díla autorky: dosud nepřeložené povídky, aforismy, texty k písním a divadelní hry. Příběh vám budeme vyprávět v prostředí Lysického zámku, mezi knihami a rukopisy, které jsou shromážděny v knihovně Marie Ebner – Eschenbachové. Režisér J.A.Pitinský prozradí, proč ho zaujala jedna z divadelních her, dosud neznámé povídky představí překladatelka Eleonora Jeřábková. Písně, které složil budoucí muž a bratranec Marie Eschenbachové Moriz na texty své ženy, uvede muzikolog a zpěvák Vladimír Richter.
A proč název pořadu „Hraběnka s podivnou tváří“? Pro odpověď se musíme vrátit do doby jejího přátelství se Sigmundem Freudem , který hraběnce pomáhal s její nepříjemnou lícní chorobou. Přední český germanista prof. Jiří Munzar o Marii von Ebner – Eschenbachové napsal: „Její vztah k rodné zemi dokumentují nejlépe a nejkonkrétněji její autobiografické práce, korespondence a především deníky. Z těch jasně vyplývá, že Marie von Ebner – Eschenbach patří k oněm velkým postavám minulosti, které v mnohých bodech spojují Moravu a Rakousko dodnes“ . Marie Eschenbachová zemřela 12. března 1916 ve Vídni, ve stejném roce jako císař František Josef I., a je pohřbena v rodinné hrobce, kterou navrhl a postavil její muž Moriz ve Zdislavicích.
Páteční večer o Marii Ebner Eschenbachové připravila Olga Jeřábková, natočilo brněnské studio Českého rozhlasu v režii Hany Mikoláškové.
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.