Wolfgang Borchert: Venku přede dveřmi. Strhující obraz Německa těsně po druhé světové válce

Na podzim roku 1946 napsal válečný veterán Wolfgang Borchert za pár dní hru Venku přede dveřmi. Velmi sugestivně popsal pocity a situaci vojáků, jimž válka vzala nejen zdraví a rodiny, ale i naději na lepší budoucnost v době míru.

Přestože dal autor své hře podtitul „hra, kterou divadla nechtějí hrát a diváci nechtějí vidět“, zaznamenala její rozhlasová adaptace obrovský úspěch. Po premiéře na vlnách Severoněmeckého rozhlasu 13. února 1947 ji během několika týdnů převzaly další německé rozhlasové stanice. Nakonec slavila úspěch i na divadelních jevištích.

Borchert ale zemřel den před její divadelní premiérou v hamburském divadle Kammerspiele 20. listopadu 1947. Necelé dva roky poté hru uvedl Erwin Piscator v President Theatre v New Yorku pod názvem The Man Outside.

Wolfgang Borchert se narodil se v roce 1921 v Hamburku. S nastupujícím nacismem byl konfrontován od dětství. Byl povinně registrován v řadách Hitlerovy mládeže, ale byl z ní z kázeňských důvodů vyloučen. Na prahu dospělosti byl poprvé zatčen, gestapo jej však brzy propustilo.

V Hamburku se učil knihkupcem a souběžně navštěvoval kurzy herectví. Získal sice angažmá v zájezdovém divadle, ale byl odveden do armády a ocitl se na východní frontě. Byl obviněn ze záměrného sebepoškozování a vyhýbání se vojenské službě a hrozil mu trest smrti. Soud ho obvinění zprostil a Borchert opět putoval na frontu, kde těžce onemocněl žloutenkou.

V roce 1944 byl znovu obžalován, tentokrát za veřejné parodování projevu Josefa Goebbelse. Před trestem ho zachránil konec války. Při transportu do zajateckého tábora ve Francii Borchert uprchl a pěšky se vydal domů, do Hamburgu, kam dorazil naprosto vyčerpaný. O dva roky později jej přátelé odvezli na léčení do Švýcarska, tam ale v Basileji vzápětí předčasně zemřel. Bylo mu pouhých 26 let.