Kamera místo samopalu. Sláva i propaganda na filmových pásech z druhé světové války

Jaké materiály se zachovaly z bojů našich vojáků na frontách druhé světové války? Kteří slavní i pozapomenutí filmaři stáli tehdy za kamerou? O prospěšnosti československého filmu při porážce nacistické říše na západní i východní frontě hovoří Tomáš Pilát s vojenským historikem Zdenkem Maršálkem a filmovou historičkou Iwonou Łyko.

NFA vydal sérii DVD nazvanou Věrni zůstaneme. Jednotlivé disky zachycují činnost československých vojáků, jejich výcvik, bojové nasazení i chvíle odpočinku. Edice nese název podle známého filmu Jiřího Weisse a obsahuje žánrově různorodé, často nikdy nepublikované snímky, celistvé projekty i fragmenty, které se sestavení do případného plánovaného filmu nikdy nedočkaly.

„Co se týče filmů, které vznikaly v československé režii,“ objasňuje Zdenko Maršálek, „jejich cílem bylo hlavně dokumentovat, ale současně i představit, podpořit a podílet se na utváření nějakého obrazu zahraničního odboje. Na režii těch filmů i na výběru scénářů těch filmů je jasně vidět, že tvorba těch filmů je tomuto záměru podřízena.“

„Je důležité si uvědomit, že to byla součást světové válečné kinematografie,“ podotýká Iwona Łyko. „Tyto propagandistické filmy vznikaly všude a byla to vždy nějaká odpověď na filmy německé. Zároveň byly jejich scénáře britskými filmaři konzultovány například s americkými, aby jejich působnost byla širší.“

O rozdílech v československém, britském, americkém či sovětském pojetí záznamů a dokumentárních filmů, o rozdílnosti postavení a činnosti československých vojáků na západní a východní frontě a třeba i o tom, jak různě radostně nebo neradostně chápali konec války lidé v Československu a Polsku, hovoří Tomáš Pilát s vojenským historikem Zdenkem Maršálkem a s filmovou historičkou Iwonou Łyko.

Spustit audio