Houby prorůstají uměleckou tvorbou. Co se stane, když se usadí v galerii nebo na festivale v Chotči?
Divadelnice Daniela Grohová představuje festival Kočí v Chotči. Umělkyně Marie Ladrová a Saša Spačal vyprávějí o své tvorbě. Spojnicí všech příběhů jsou houby a podhoubí, živné spojnice světa.
Slovinská umělkyně Saša Spačal v areálu Trojského zámku do 31. července představuje svoji imerzivní meditativní instalaci MykoMytologie, výstava se odehrává v rámci projektu Biotroja Galerie hlavního města Prahy. Spačal skrze práci s živými organismy, daty, zvukem, obrazem, technologiemi i vzorky svého potu, slz a krve poukazuje na pojetí světa a soužití na planetě, která leží mimo hlavní proud. „Když přemýšlíme o houbách, hned nás napadnou příběhy o tom, jak je všechno propojené. Protože houby jsou spojnicemi v lese, na loukách, v každém kousku půdy jsou kilometry podhoubí. Zároveň jsou také velmistry symbiózy. Můžeme se ptát, jak jsme na tom my. Jak dokážeme na této planetě symbioticky žít s dalšími organismy,“ říká Saša Spačal.
Výtvarnice a hudebnice Marie Ladrová propojuje autorskou tvorbu se světem hub v řadě ohledů. Na jejím novém albu MR, které vydalo Polí5, najdete například i píseň Houby a zvuk nástroje těremin. Ladrová v ArtCafé vypráví o tom, jak houby vstupují do jejích akvarelových maleb, jak z jejich těl získává barvivo nebo jak se stalo, že znovuobjevila pozapomenutou cestu ke zpracování troudnatce do podooby takzvané houbové kůže. „Člověk se musí naladit na konkrétní materiál, konkrétní houbu, kterou najde, a pak s ní specifickým způsobem pracovat,“ popisuje Ladrová způsob, kterým je schopná ze zmíněného druhu choroše vyrobit například čepici. O svých zkušenostech s houbami bude Marie Ladrová přednášet i v rámci festivalu Kočí v Chotči, kde zároveň v tamním kostele představí své hudební pojetí folku budoucnosti.
Mezi Novou Pakou, Jičínem a Lázněmi Bělohrad leží obec Choteč, kde bude 13. a 14. srpna 2021 vrcholit 26. ročník poetického festivalu Kočí v Chotči s podtitulem MYCELÝUM. O dramaturgii festivalu, která je letos provázaná s myceliem a světem hub, vypráví divadelnice a organizátorka festivalu Daniela Grohová. Zmiňuje i historii festivalu, která v sobě nese mezigenerační transfer, osobní provázání s místem dění i s obyvateli obce. Pozoruhodným místem festivalového dění je vedle místní hospody mimo jiné i hnojiště, které se podle Grohové stává posvátným prostorem a připomínkou toho, že v žaludku nevzniká jen potrava pro rostliny ale i síla pro sny.
Tematickou hudbu plnou hub vybral: Pavel Zelinka
Související
-
Občas je lepší jen poslouchat. Ponořte se do relaxačních zvuků přírody, měst nebo lidského hlasu
Proč nahrávání v terénu osvobozuje? Jak mixovat konejšivé zvuky s problémy světa? Jonáš Gruska a Jiří Žák mluví o zkušenostech z terénního nahrávání i o fenoménu ASMR.
-
Intimní divadlo jeden na jednoho – okrajový koncept, nebo nevyhnutelný trend současného divadla?
Dokud budou diváci, tak nějaká forma divadla vždycky bude. Dokud bude komu, tak bude co – vnímá současnou situaci divadelnice Jindřiška Dudziaková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
