Občas je lepší jen poslouchat. Ponořte se do relaxačních zvuků přírody, měst nebo lidského hlasu

14. listopad 2020

Proč nahrávání v terénu osvobozuje? Jak mixovat konejšivé zvuky s problémy světa? Jonáš Gruska a Jiří Žák mluví o zkušenostech z terénního nahrávání i o fenoménu ASMR.

Bratislavský hudebník a audio umělec Jonáš Gruska se věnuje zvuku v nejširším slova smyslu. Praktikuje terénní nahrávání (takzvaný field recording) a ještě při studiích na Institute of Sonolog v Haagu založil hudební vydavatelství a platformu LOM. To dnes funguje i jako komunitní centrum, ve kterém se návštěvníci na nejrůznějších akcích učí vyrábět mikrofony a elektromagnetické senzory.

Praxe neustálé tvorby může člověka po čase unavit. Rozhodl jsem se skrze terénní nahrávání začít víc poslouchat, ztichnout a vnímat, co se děje okolo.
Jonáš Gruska

Jonáš Gruska se vedle zvuků věnuje i světu hub. Aktuálně píše knihu o mykologii a fenoménu houbaření. Na akcích, kterým říká MYKOLOM, učí návštěvníky rozpoznávat i méně známé druhy hub nebo jim třeba ukazuje způsoby, jak množit houby v domácích podmínkách.

Vyexportoval jsem zprávy z Ministerstva průmyslu a obchodu o tom, kam vyvážíme zbraně a zasadil je do formátu ASRM videa.
Jiří Žák

Kdo pátrá po relaxačních zvucích, nemůže minout fenomén ASMR, což je zkratka pro pojem autonomní smyslově-meridánové reakce. Známý je především z YouTube videí, kde protagonisté šeptají nebo se dotýkají různých textur a materiálů. Vizuální umělec Jiří Žák s tímto žánrem pracuje kriticky. Uvědomuje si jeho zklidňující potenciál a vkládá do svých ASMR videí jiné obsahy. Ty jsou často politické a spíše než uklidňující jsou znepokojivé. „V ASMR jsem viděl potenciál, jak distribuovat určitý typ informací,“ říká Jiří Žák. Své publikum dostává do jakéhosi intimního kontaktu se světovými problémy, jako je například distribuce a prodej zbraní nebo těžba uhlí.

Pořad připravila: Alžběta Kvasničková
Hudbu vybral: Miloš Hroch
Spustit audio

Související