Hledá se Řehoř Samsa i tajemný Odradek. Najděte je v projektu Kafka 100

Čtěte také

KVÍZ: Jak dobře znáte život a dílo Franze Kafky?

Série kulturních programů postupně odkryje snad všechny kafkovské facety – spisovatelův životní příběh, jeho vztahy k lidem i ženám, vztah k psaní, literatuře a dalším oblastem umění. Zaměří se přirozeně i na Kafkův vztah k židovství, který se v jeho díle nejednoznačně ozývá. Otázku židovské identity otevřou diskuse v rámci konference Transatlantic Kafka, kde o ní budou uvažovat americký překladatel Kafkových deníků Ross Benjamin, profesor srovnávací literatury na Americké univerzitě v Paříži Daniel Medin a americký spisovatel žijící v Praze Seth Rogoff.

Kafka mezi světadíly

Čtyřdenní mezinárodní setkání spisovatelů, překladatelů a akademiků z Evropy i USA ukáže Kafku jako myslitele a tvůrce, který dalece překročil hranice starého kontinentu a výrazně zakořenil i v „novém světě“. Velký podíl na jeho proslavení za břehy Atlantiku nesou židovští emigranti z nacistického Německa, nakladatel Salmon Schocken a filozofka Hannah Arendtová (jejíž byt v Morningside Drive č. 95 v New Yorku zdobila Kafkova velká fotografie), která spisovatelovo dílo mimo jiné interpretovala i v souvislosti s fašismem, totalitarismem a hrůznou zkušeností šoa. „Kafku na konferenci představíme nejen v historických řezech, ale i v současných souvislostech, přičemž chceme vytvořit prostor pro propojení amerického a evropského pohledu,“ říká Niklová k setkáním, která se v autorově rodišti odehrají mezi 17. a 20. červnem.

Kafka mezi obrazem a jazykem

Kafkův odkaz bude v rámci projektu Kafka 100 reflektován i jazykem vizuálního umění. Kým skutečně byl hrdina Kafkovy Proměny? Nebyl náhodou i on nadaný literát? S touto myšlenkou si na výstavě Samsovo tajemství v Galerii Roberta Guttmanna pohrává v imerzivní instalaci známý izraelský typograf a designér Oded Ezer. Vedle čtyřiadvaceti obálek Samsových nikdy nevydaných knih na ní prezentuje i několik cyklů obrazů, představujících v expresivních kresbách a kombinovaných technikách útržky nutkavých představ a obsesí autora posedlého psaním.

Oded Ezer: Samsa Enigma1 | Samsovo tajemství: Galerie Roberta Guttmanna|foto:Židovské muzeum v Praze

Na to, jaký vztah měl Kafka k výtvarnému umění a vizuální kultuře své doby se zaměří výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem, kterou 5. června zahájí Západočeská galerie v Plzni. Židovské muzeum na ni přispělo zapůjčením osmatřiceti děl: „Jde především o obrazy, grafické listy a dobové, německy psané literární časopisy. Chybět nebude významný obraz Bohumila Kubišty Cementárna v Braníku, díla Emila Orlika nebo portrét Kafkova přítele Maxe Broda od malíře Williho Nowaka,“ popisuje Niklová.

Hledá se Odradek

V rámci kafkovského výročí Židovské muzeum připravilo i venkovní hru inspirovanou motivem jedné z Kafkových povídek. Vybízí k hledání tvora, o jehož podobě, účelu i pohybu po Židovském Městě toho víme z díla Franze Kafky velmi málo. „Pobývá střídavě na půdě, na schodišti, na chodbách, v průjezdu, a je taky neobyčejně pohyblivý a nedá se chytit,“ zapsal si spisovatel. Za tímto tvorem se návštěvníci centra Prahy vydají pomocí webu Kafka100, kde je připravený návod, který je vizuálně přenese do časového období Kafkova života, tedy především do urbanistické podoby židovské čtvrti Prahy před její asanací (zbouráním původní podoby).