Hermann Broch: Několik poznámek k problému kýče (3 části)
V eseji s názvem Několik poznámek k problému kýče se Hermann Broch pouští do hluboké a pronikavé analýzy toho, jak kýč vlastně vznikl a přesvědčivě dokazuje, proč musel kýč vzejít právě z romantismu. Dochází k tomu, že „kýč je zlo v hodnotovém systému umění“.
Stěžejní témata svého myšlení rozvinul rakouský spisovatel a esejista Hermann Broch (1886 – 1951) v četných esejích. Již v jeho románové tvorbě, vyznačující se promyšlenou rozmanitostí stylu a využívající vymožeností moderní prózy, se nápadně projevuje autorovo tíhnutí k esejistickému stylu. Epické pasáže jeho románů prostupují rozsáhlé úvahy, vnášející do díla duchovní kulisu světa otřeseného válečným kataklyzmatem a poznamenaného všeobecným rozvratem hodnot. Od postižení kategorie zla v umění jako důsledku mravního úpadku dospívá Broch k výzvě po nalezení nového mýtu humanity: jeho eseje jsou psány v očekávání příchodu nové duchovnosti.
Esej s názvem Několik poznámek k problému kýče vznikl r. 1950 a poprvé byl publikován v Curychu v roce 1955 (in: Hermann Broch – Dichten und Erkennen. Essays. Band 1.) Text rakouského spisovatele z překladu Naděždy Macurové připravil Petr Turek. V režii Petra Mančala účinkuje Alfred Strejček.
