Herečka, hraběnka, múza Josefina Čermáková. Byla první osudovou láskou Antonína Dvořáka?
Josefina Čermáková – jméno, které v druhé půli 19. století znala celá Praha! Populární umělkyně začala svou divadelní dráhu velmi brzy a ke škodě českého divadla ji také velmi brzy ukončila. Dnes si její jméno vybaví především posluchači klasické hudby.
Krásná, talentovaná a šarmantní dcera pražského zlatníka vystoupila na jevišti Prozatímního divadla − tedy na tehdejší první české scéně − v pouhých patnácti letech a její debut s uznáním uvítal i přísný kritik Jan Neruda.
„V té sladké moci očí tvých…“
Herectví se půvabná Josefina učila u slavné divadelní heroiny Elišky Peškové a jejím učitelem hudby byl Antonín Dvořák, tehdy ovšem zcela neznámý hráč na violu orchestru Prozatímního divadla. Pověst, jen velmi křehce podložená, poněkud tajemná, romantická a tím zajímavější, praví, že Dvořák se do své žačky zamiloval a smutek z neopětované lásky vyjádřil cyklem písní „Cypřiše“.
„Kéž duch můj sám…“
Do životního příběhu Josefiny Čermákové poté vstupuje vlastenecky a umělecky orientovaný český šlechtic Václav Robert Kounic, za něhož se po pětileté známosti provdala. Antonín Dvořák najde svou, tentokrát šťastnou lásku v osobě Josefininy mladší sestry Anny.
Jak se kariéra Josefiny Čermákové vyvíjela? Proč skončila tak brzy? A jak se vlastně všichni protagonisté této historie sešli v inspirativním a radostném společenství na Vysoké u Příbrami, kde je dnes Památník Antonína Dvořáka? Herečku, hraběnku a múzu Josefinu Čermákovou představí ředitel památníku Vojtěch Poláček a samozřejmě také dobová svědectví a vzpomínky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.