Harmonie v disonanci

Jak zní naše století? Harmonicky, melodicky, disonantně? Dokážeme naslouchat současnosti? V naší době stále přibývá skladatelů a interpretů, kteří poněkud neladí s konvencemi ať už hudebními či společenskými. Jejich tvorba se někdy ocitá na hranici snesitelnosti či akceptovatelnosti. V hudebním prostředí se tak mohou stát téměř disonantními prvky. Jen proto, že vytvářejí něco jiného, než na co jsme zvyklí? Nevíme, jak takovou hudbu přijmout a jak na ni reagovat? Kdy je ještě hudba hudbou? Zatímco skladatelů soudobé hudby přibývá, posluchačstva ubývá. Milan Kundera píše ve své eseji Historie jako krajina vystupující z mlh: „Teprve během devatenáctého století začíná hudba minulosti ožívat vedle hudby současné a zabírat časem čím dál více místa, až se během dvacátého století poměr mezi přítomností a minulostí obrátí: posloucháme mnohem víc hudbu starších epoch než hudbu současnou, která dnes skoro úplně opouští koncertní sály.“ Proč ale nová hudba vzniká a co nám může přinést?

Impulsem k natočení dokumentu byl autorce především zájem o přítomnost a to, jak rezonuje v umění, jak lidé smýšlí a tvoří dnes. A také znepokojení z malého zájmu o soudobou hudbu v naší společnosti (na rozdíl např. od soudobého umění výtvarného). Rozhodla se proto oslovit tři současné skladatele a interprety a pokusit se zaznamenat jejich pohled na současnost a to, jak tvoří. Výsledkem je výrazná konfrontace hudebních stylů a pohledů na soudobou hudbu.

Lukáš Sommer |foto: Z archivu Lukáše Sommera

Prvním ze skladatelů je Lukáš Sommer, mladý talentovaný skladatel, který pochází z akademického zázemí, vystudoval skladbu, věnuje se převážně klasické hudbě a orchestrálním skladbám, v roce 2011 napsal na objednávku festivalu Pražské Jaro flétnový koncert Dopis otci, stal se tak nejmladším osloveným autorem festivalové historie.

Druhou z oslovených je skladatelka, akordeonista, improvizátorka a performerka Lucie Vítková, která stále ještě studuje kompozici na brněnské JAMU, věnuje se zvukovým výstavám, skladbám jak orchestrálním, tak jen pro akordeon, ve svých skladbách výrazně experimentuje.

Lucie Vítková |foto: Z archivu Lucie Vítkové

Třetím je skladatel, performer a houslista Tomáš Vtípil, který naopak jakýmkoliv akademickým hudebním vzděláním ovlivněn není, sám se prohlašuje za noisemakera - vyráběče hluku, věnuje se elektroakustické hudbě a improvizaci. Jeho posledním vydaným albem, z něhož v dokumentu zazní ukázky, je Syntax Error.

Dokument Harmonie v disonanci poslouchejte v neděli 25. ledna od 19 hodin.