Harmonie v disonanci
V nedělní Čajovně 25. ledna vás čeká další pokračování cyklu Hry a dokumenty nové generace. Uslyšíte rozhlasový dokument Veroniky Pospíšilové s názvem Harmonie v disonanci.
Jak zní naše století? Harmonicky, melodicky, disonantně? Dokážeme naslouchat současnosti? V naší době stále přibývá skladatelů a interpretů, kteří poněkud neladí s konvencemi ať už hudebními či společenskými. Jejich tvorba se někdy ocitá na hranici snesitelnosti či akceptovatelnosti. V hudebním prostředí se tak mohou stát téměř disonantními prvky. Jen proto, že vytvářejí něco jiného, než na co jsme zvyklí? Nevíme, jak takovou hudbu přijmout a jak na ni reagovat? Kdy je ještě hudba hudbou? Zatímco skladatelů soudobé hudby přibývá, posluchačstva ubývá. Milan Kundera píše ve své eseji Historie jako krajina vystupující z mlh: „Teprve během devatenáctého století začíná hudba minulosti ožívat vedle hudby současné a zabírat časem čím dál více místa, až se během dvacátého století poměr mezi přítomností a minulostí obrátí: posloucháme mnohem víc hudbu starších epoch než hudbu současnou, která dnes skoro úplně opouští koncertní sály.“ Proč ale nová hudba vzniká a co nám může přinést?
Impulsem k natočení dokumentu byl autorce především zájem o přítomnost a to, jak rezonuje v umění, jak lidé smýšlí a tvoří dnes. A také znepokojení z malého zájmu o soudobou hudbu v naší společnosti (na rozdíl např. od soudobého umění výtvarného). Rozhodla se proto oslovit tři současné skladatele a interprety a pokusit se zaznamenat jejich pohled na současnost a to, jak tvoří. Výsledkem je výrazná konfrontace hudebních stylů a pohledů na soudobou hudbu.
Prvním ze skladatelů je Lukáš Sommer, mladý talentovaný skladatel, který pochází z akademického zázemí, vystudoval skladbu, věnuje se převážně klasické hudbě a orchestrálním skladbám, v roce 2011 napsal na objednávku festivalu Pražské Jaro flétnový koncert Dopis otci, stal se tak nejmladším osloveným autorem festivalové historie.
Druhou z oslovených je skladatelka, akordeonista, improvizátorka a performerka Lucie Vítková, která stále ještě studuje kompozici na brněnské JAMU, věnuje se zvukovým výstavám, skladbám jak orchestrálním, tak jen pro akordeon, ve svých skladbách výrazně experimentuje.
Třetím je skladatel, performer a houslista Tomáš Vtípil, který naopak jakýmkoliv akademickým hudebním vzděláním ovlivněn není, sám se prohlašuje za noisemakera - vyráběče hluku, věnuje se elektroakustické hudbě a improvizaci. Jeho posledním vydaným albem, z něhož v dokumentu zazní ukázky, je Syntax Error.
Dokument Harmonie v disonanci poslouchejte v neděli 25. ledna od 19 hodin.
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.