Gustave Flaubert: Paní Bovaryová. Nepřikrášlený příběh nešťastného manželství

První kapitoly Paní Bovaryové vyšly v časopise Revue de Paris v roce 1856, knižní vydání se dostalo k francouzským čtenářům v následujícím roce. Příběhem nešťastného manželství naivní Emy Bovaryové Gustave Flaubert nejenže úspěšně debutoval na poli románové tvorby, ale také pobouřil úzkoprsou část veřejnosti, která v líčení mimomanželských vztahů nespokojené hrdinky spatřovala podkopávání morálky a ponoukání k nestoudnosti.

Paní Bovaryovou nebylo možné nečíst

Následující soudní proces, v němž došlo i na rozsáhlé citace románových pasáží a požadavek důsledného osvětlení autorské koncepce, skončil nakonec Flaubertovým osvobozením. Veřejnou obhajobou díla zajistil šestatřicetiletý spisovatel své knize přídech společenské senzace: Paní Bovaryovou nebylo možné nečíst. Gustave Flaubert si byl ale jist, že povrchní společenský zájem o román zase opadne. Nepřikrášlené vylíčení citového i existenčního ztroskotání ženy, která sní o milostných vášních v rozporu s prozaickou realitou, nemohla uspokojit měšťácký vkus široké veřejnosti toužící po podobných iluzích jako nebohá Ema.

Čtěte také

Spisovatel, který si vždy kladl obtížné úkoly. Připomínáme dvousté výročí narození Gustava Flauberta

Flaubertova románová prvotina se nakonec stala také jeho neznámějším a nejúspěšnějším dílem, mnohokrát byla adaptována pro filmové plátno i divadelní jeviště. Rozhlasová dramatizace vznikla v roce 1971 na základě textu Miloslava Stehlíka, který pro rozhlas upravila Jaroslava Strejčková. V režii Miloslava Jareše účinkují Viola Zinková, Soběslav Sejk, Miroslav Doležal, Bořivoj Navrátil, František Hanus a další.