Gregory Porter: Liquid Spirit
Hudební doprovod dnešní Mozaiky bude tvořit nové album amerického jazz-soulového zpěváka, skladatele a nositele dvou nominací na Cenu Grammy Gregoryho Portera, jmenuje se Liquid Spirit. Podobně jako jeho předchozí alba obsahuje především autorský repertoár a v textech přináší témata milostná a také, což je pro Portera příznačné, sociálně-politická.
Právě schopnost znepokojujícím způsobem popisovat a kritizovat různé podoby nesvobody tvoří nezaměnitelnou součást jeho autorského rukopisu. Spolu s Porterem se na CD podíleli stejní hudebníci jako na jeho předchozích projektech, tedy pianista Chip Crawford, saxofonisté Yosuke Sato a Tivon Pennicott, basista Aaron James a bubeník Emanuel Harrold. Z alba Liquid Spirit si nyní poslechněme první ukázku, skladbu The In-Crowd.
„Jakákoli hudba, ve které lze najít autentické vyjádření svobody, je pro mne důležitá,“ říká americký zpěvák a skladatel Gregory Porter. Za důležitý zdroj inspirace považuje duchovní hudbu, především černošské gospely, ke kterým jej přivedla jeho matka, černošská kazatelka. Kromě gospelu jej také inspiruje blues, soul a RnB. Mezi své hudební vzory řadí mj. zpěváka Nat King Colea, ke kterému má hluboký vztah již od dětství. Profesionální hudební dráhu začal poměrně pozdě – své debutové album vydal až ve čtyřiceti letech, o to dramatičtější byl ale jeho vzestup. V současné době patří k nejrespektovanějším jazzovým zpěvákům. Poslechněme si nyní další ukázku z jeho čerstvě vydaného alba Liquid Spirit, Porterovu skladbu Free.
Nejposlouchanější
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
