Není třeba si neustále pouštět absolventské filmy Formana a Chytilové, současná tvorba je plná mladých a talentovaných lidí, říká děkan FAMU k oslavám 80 let fakulty
FAMU vznikla v roce 1946 jako jedna z prvních filmových škol na světě a už od počátku mířila mnohem dál než jen k výuce řemesla. Jejími chodbami prošli tvůrci československé nové vlny, držitelé Oscarů i osobnosti, které formovaly světovou kinematografii. Škola přežila politické tlaky, technologické revoluce i proměny médií – od filmu, přes televizi, až po digitální éru. A letos FAMU slaví 80 let od založení. Nejen o těchto oslavách mluvil současný děkan FAMU David Čeněk.
Kdybyste mohl poslat vzkaz zakladatelům FAMU do roku 1946, co by je podle vás nejvíc překvapilo na dnešní filmové a televizní výuce?
Asi by je nejvíce překvapilo, jak se změnil film a jak ho dnes chápeme. Nejen v tom smyslu, že film vzniká v počítači a ke kameře má přístup téměř každý, ale i jak se změnil institucionálně a společensky. Film není jen výsadou kin a státní podpory, je to médium, které vnímáme všude okolo nás na streamovacích platformách, sociálních sítích a podobně.
Československá nová vlna vznikla i díky určité svobodě a drzosti studentů. Jsou dnešní studenti FAMU dostatečně drzí? Nebo spíš strategičtí?
Strategičtí není špatný výraz. V šedesátých letech byla drzost mnohem více viditelná a otevřená. Slovo strategie by dnes mohlo drzost nahradit. Současní studenti musí mnohem více uvažovat o tom, jak se jejich práce osvědčí mimo školu samotnou a jakým způsobem zapadnou do škatulek grantů, festivalů a tak dále. V tom je škola podle mě hodně důležitá, aby se tato strategie mohla na chvíli odložit a aby si studenti mohli vyzkoušet něco jiného. Protože bez toho by žádná nová vlna nikdy nevznikla.
Existuje něco jako „gen FAMU“? Co je dnes největším „novým médiem“? A Co je dnes hlavním nepřítelem svobodné tvorby? A jak budou vypadat celoroční oslavy 80. výročí fakulty? Poslechněte si rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Karel Ladislav Kukla: Z ráje do pekla. Bujný svět výstředních dobrodruhů hýřících do bílého rána
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
