Giovanni Boccaccio: Dekameron

Většina příběhů je vytěžena z antické a středověké tradice, jsou však již naplněny novým - renesančním - duchem. Značná část novel Dekameronu je vystavěna na námětu erotickém. Zdánlivá nepřítomnost morálky v Dekameronu je tak vlastně vyjádřením morálky nové, renesanční - výrazem jejího střetnutí s etickými normami středověku jsou satirické prvky v četných příbězích na námět erotického života duchovenstva.

Básník a prozaik Giovanni Boccaccio (1313-1375) proslul jako autor jednoho ze zakladatelských děl italské a světové renesance, cyklu sta novel s názvem Dekameron, ale znám je i jako autor prvního životopisu Dantova (Život Dantův, 1357-1362, č. 1940, 1965).

Dekameron (1349-1351) je Boccacciovým vrcholným dílem: jde o soubor sta prozaických novel spjatých jednotícím rámcem vyprávění o sedmi mladých paních a třech mladících, kteří se setkají v době florentského moru roku 1348 a aby unikli smrtelnému nebezpečí, odeberou se na venkov, kde si po deset dní vyprávějí příběhy na rozmanité náměty. Většina příběhů je vytěžena ze starší (antické a středověké) tradice, jsou však již naplněny novým duchem.

Boccacciův svět je už svět vyvázaný z teologického rámce a je otevřen náhodě, je to svět podivuhodně svobodný, individuum je v něm odkázáno na své smysly a na svou inteligenci. Smysly činí z člověka stálého hledače lásky, od nižších poloh tělesného uspokojení až k polohám citu, v němž nechybí vznešenost a tragika.

Značná část novel Dekameronu je vystavěna na námětu erotickém, neboť nevylučování pozemské lásky ze života člověka je důsledkem celistvého pojetí lidské přirozenosti jako hodnoty neodporující Božím či mravním přikázáním. Zdánlivá nepřítomnost morálky v Dekameronu je tak vlastně vyjádřením morálky nové, renesanční (výrazem jejího střetnutí s etickými normami středověku jsou satirické prvky v četných příbězích na námět erotického života duchovenstva).

Sám Boccaccio cítil nutnost hájit se proti nařčením z přílišné nevázanosti: roku 1373, tj. dva roky před smrtí, se pak dokonce v záchvatu kajícnosti Dekameronu zřekl v dopise M. Cavalcantimu. V českém prostředí se jednotlivé novely Dekameronu objevují v období renesančního humanismu, s nástupem protireformace zájem ustupuje, až pak nový zájem o Dekameron začíná na sklonku 19. století.

Z překladu Radovana Krátkého připravila Blanka Stárková. V režii Michala Pavlíka účinkují Václav Postránecký, Miroslav Donutil, Svatopluk Beneš, Vladimír Brabec, Barbora Hrzánová, Blanka Bohdanová, Michal Pavlata, Naďa Konvalinková, Pavel Soukup, Valérie Zawadská, Jana Štěpánková a Miroslav Moravec.

Cyklus vysíláme od 12. do 27. listopadu 2006.