Geniální, nebo konvenční? Kniha Mýtus architekta: Jan Kotěra 150 aktualizuje odkaz zakladatele české moderní architektury

15 fotografií

Kniha Mýtus architekta © Jana Hrádková a Svatopluk Ručka, 2021|foto:Nakladatelství UMPRUM

Editory publikace zhodnocující a aktualizující Kotěrův tvůrčí i životní odkaz jsou Ladislav Zikmund-Lender a Helena Čapková. Ke spolupráci přizvali dalších sedm autorů své generace. „Navazujeme na knihu, která vyšla v roce 2001, jejímž editorem byl jeden z nejvýznamnějších českých historiků architektury Vladimír Šlapeta. Díky ní už nemusíme popisovat biografii Jana Kotěry, ale chtěli jsme se na jeho dílo a odkaz podívat současnějším pohledem. Ukázat, že to není jediný, samostatný tvůrčí génius, ale že jeho úspěch byl dán historickými a politickými okolnostmi i jeho společenským zasíťováním. Také jsme chtěli otevřít témata, která v té monografii chyběla,“ vysvětluje Ladislav Zikmund-Lender.

Jan Kotěra, sídlo Ringhofferových závodů v Praze-Smíchově, 1922|foto:Jan Kotěra a jeho doba, repro: Ladislav Zikmund-Lender

Autoři se zabývají tím, jak byl mýtus o zakladateli české moderní architektury konstruován, a Ladislav Zikmund-Lender vysvětluje proč: „Tento mýtus vznikl už za Kotěrova života, byl posílen těsně po jeho smrti a po celé 20. století byl s oblibou využíván. A ještě byl upevněn, a trochu zabetonován, zmíněnou publikací a výstavou v roce 2001. Chceme se podívat za ten mýtus, na to v čem Kotěra skutečně vynikal, v čem byl geniální, ale také naopak, v čem byl konvenční a nevynikal.“

Jan Kotěra, projekt Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové, 1910–1911|foto:Jan Kotěra a jeho doba, repro: Ladislav Zikmund-Lender

Opomíjená neogotická přestavba i urbanistické myšlení

V seriálu Mozaiky přinášíme rozhovory s některými z autorů publikace, která vznikla v koedici AVU – UMPRUM – FAVU – Nakladatelství Pravý úhel. V prvním rozhovoru mluví Ladislav Zikmund-Lender mimo jiné i o tom, proč nebyl realizován Kotěrův návrh přestavby prezidentského bytu na Pražském hradě. Jan Galeta, který se v knize zaměřuje na Kotěrův vztah ke starému umění a k historismu, zase vysvětluje, proč bývá opomíjena Kotěrova neogotická přestavba Červeného Hrádku u Sedlčan. A Helena Čapková komentuje Kotěrův vztah k Orientu nebo jeho představu o Japonsku.

Čtěte také

Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?

„Oba usilovali o změnu architektonického myšlení v turbulentní době přelomu devatenáctého a dvacátého století. V očích svých mladších kolegů přesto nebyli dostatečně progresivní,“ píše ve svém textu Miroslav Pavel, který vysvětluje, co všechno spojuje Jana Kotěru s jeho nizozemským protějškem Hedrinkem Petrusem Berlagem. A srovnává československou architektonickou avantgardu s tou nizozemskou. Markéta Žáčková se zase zaměřuje na Kotěru-urbanistu a vysvětluje, proč bývá Kotěrovo urbanistické myšlení stranou zájmu badatelů a v čem spočívá jeho přínos v této oblasti.