Geniální, nebo konvenční? Kniha Mýtus architekta: Jan Kotěra 150 aktualizuje odkaz zakladatele české moderní architektury
Mýtus o Janu Kotěrovi coby zakladateli české moderní architektury vznikl už za jeho života. Zaměřuje se na něj publikace mladé a střední generace historiků umění s názvem Mýtus architekta: Jan Kotěra 150, která bude na trh uvedena v lednu. A to u příležitosti Kotěrova narození, od něhož 18. prosince uplyne přesně 150 let. Chce přinést nový a současný pohled na slavného tvůrce.
Editory publikace zhodnocující a aktualizující Kotěrův tvůrčí i životní odkaz jsou Ladislav Zikmund-Lender a Helena Čapková. Ke spolupráci přizvali dalších sedm autorů své generace. „Navazujeme na knihu, která vyšla v roce 2001, jejímž editorem byl jeden z nejvýznamnějších českých historiků architektury Vladimír Šlapeta. Díky ní už nemusíme popisovat biografii Jana Kotěry, ale chtěli jsme se na jeho dílo a odkaz podívat současnějším pohledem. Ukázat, že to není jediný, samostatný tvůrčí génius, ale že jeho úspěch byl dán historickými a politickými okolnostmi i jeho společenským zasíťováním. Také jsme chtěli otevřít témata, která v té monografii chyběla,“ vysvětluje Ladislav Zikmund-Lender.
Autoři se zabývají tím, jak byl mýtus o zakladateli české moderní architektury konstruován, a Ladislav Zikmund-Lender vysvětluje proč: „Tento mýtus vznikl už za Kotěrova života, byl posílen těsně po jeho smrti a po celé 20. století byl s oblibou využíván. A ještě byl upevněn, a trochu zabetonován, zmíněnou publikací a výstavou v roce 2001. Chceme se podívat za ten mýtus, na to v čem Kotěra skutečně vynikal, v čem byl geniální, ale také naopak, v čem byl konvenční a nevynikal.“
Opomíjená neogotická přestavba i urbanistické myšlení
V seriálu Mozaiky přinášíme rozhovory s některými z autorů publikace, která vznikla v koedici AVU – UMPRUM – FAVU – Nakladatelství Pravý úhel. V prvním rozhovoru mluví Ladislav Zikmund-Lender mimo jiné i o tom, proč nebyl realizován Kotěrův návrh přestavby prezidentského bytu na Pražském hradě. Jan Galeta, který se v knize zaměřuje na Kotěrův vztah ke starému umění a k historismu, zase vysvětluje, proč bývá opomíjena Kotěrova neogotická přestavba Červeného Hrádku u Sedlčan. A Helena Čapková komentuje Kotěrův vztah k Orientu nebo jeho představu o Japonsku.
Čtěte také
„Oba usilovali o změnu architektonického myšlení v turbulentní době přelomu devatenáctého a dvacátého století. V očích svých mladších kolegů přesto nebyli dostatečně progresivní,“ píše ve svém textu Miroslav Pavel, který vysvětluje, co všechno spojuje Jana Kotěru s jeho nizozemským protějškem Hedrinkem Petrusem Berlagem. A srovnává československou architektonickou avantgardu s tou nizozemskou. Markéta Žáčková se zase zaměřuje na Kotěru-urbanistu a vysvětluje, proč bývá Kotěrovo urbanistické myšlení stranou zájmu badatelů a v čem spočívá jeho přínos v této oblasti.
Související
-
Ctil antické umění a přitom navrhoval moderní nadčasové stavby. Takový byl architekt Jan Kotěra
Velkou část svého umu věnoval městu na soutoku Orlice a Labe ve východních Čechách. Hradec Králové se může dodnes pyšnit celkem pěti Kotěrovými stavbami.
-
Náhrobky jako denní chléb mladého architekta. Desítky děl Jana Kotěry můžeme obdivovat i na hřbitově
Hrobka v Kosově Hoře u Sedlčan byla v roce 1898 první, pak následovaly asi tři desítky náhrobků po celém Česku včetně toho pro rodiče Aloise Jiráska.
-
Kotěra je autorem jediné pražské tramvaje. Secesnímu salónnímu vozu se říká primátorská tramvaj
Ačkoli se už desítky let traduje, že Kotěra navrhl i další pražské tramvaje, podle nejnovějších zjištění je jeho dílem jen umělecky pojatý vůz, tzv. „primátorská tramvaj“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
