Friedrich Nietzsche: Pohled na stát (5 částí)

Friedrich Nietzsche někdy kolem roku 1875

Někdy se nostalgicky ohlížíme zpět a malujeme si minulost ve smířlivých barvách, a především: méně prolhanou zvlášť ve své politice. Je to ale naše podvědomá zastírací taktika. Snadno nás z omylu vyvede vltavský pořad Psáno kurzívou a pět zamyšlení Friedricha Nietzscheho z knihy Lidské, příliš lidské.

Německý filozof Friedrich Nietzsche svou navýsost aktuální kapitolu Pohled na stát promyslel a zařadil do knihy Lidské, příliš lidské už téměř před půldruhým stoletím. Úvahy nad problematikou státnosti obklopují stránky věnované morálním pocitům, náboženskému životu, duši umělců a spisovatelů, ženě a dítěti, či člověku mezi lidmi, a když se do nich dnes začteme, brzy se nás zmocní pocit, že k nám promlouvá náš současník.

Knihu Lidské, příliš lidské nazval Friedrich Nietzsche při závěrečném hodnocení své tvorby v Ecce homo „pomníkem krize“. Je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, zkomponovaných do tematických skupin. Nietzsche v ní apeluje na „svobodného ducha“ a filozoficky se zajímá o bezpředsudečné poznání „nejbližších věcí“. Tím se definitivně odpoutává od svých vzorů, A. Schopenhauera a R. Wagnera, a obrací se proti dosavadní metafyzické tradici. Nevystupuje jen jako pokračovatel osvícenské kritiky náboženských a morálních představ, ale i jako pronikavý psycholog.

První díl aforismů a reflexí Friedricha Nietzscheho Lidské, příliš lidské vyšel na samém konci roku 2010 v nakladatelství Oikúmené v překladu Věry Koubové, která také pro Vltavu minicyklus připravila.