František R. Kraus: Povídky ze Svrabové čtvrti. Zmizelý život židovské Prahy

29. leden 2021

Nevšední, ale zároveň realistický obraz staré Prahy. Z textů židovského česky píšícího spisovatele a novináře Františka R. Krause čte Vasil Fridrich. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Vasil Fridrich
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Bela Schenková
Premiéra: 25. 1. 2021

František Robert Kraus (1903–1967) byl československý spisovatel a novinář, člen protinacistického odboje a přeživší holokaust. Patřil do tzv. Pražského kruhu spisovatelů, byl souputníkem Franze Kafky, Maxe Broda, Franze Werfela, Johannese Urzidila, „učedníkem“ Egona Erwina Kische. Působil v ČTK, Prager Tagblatt, Prager Presse, Tribuně, v Českém rozhlase a jako prvorepublikový zahraniční zpravodaj v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce.

Během války byl vězněn v terezínském ghettu, přežil koncentrační tábory Auschwitz, Gleiwitz a Blechhammer a podařilo se mu uprchnout z pochodu smrti. Jeho knížka Plyn, plyn..., pak oheň (vydaná v září 1945) byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec.

František Robert Kraus, který není v literárním slovníku. Člověk ze stejného fládru jako Jack London, Albert Londres a Curzio Malaparte a Egon Erwin Kisch a Isaak Babel nebo Adolf Rudnicky. Jeden z mých předčasně zemřelých kamarádů.
Arnošt Lustig

Po válce se vrátil do ČTK i do Československého rozhlasu, kde se stal zakladatelem krátkovlnného vysílání. Propuštěn byl v listopadu 1952, hned v první den procesu „s protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským, židovského původu“. Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku 1989 zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, Arnošt Lustig, jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k Jacku Londonovi, E. E. Kischovi či Primo Levimu, jméno Františka Krause v literárním povědomí i ve slovnících chybělo.

Čtěte také

Beletristické texty začal psát po roce 1945, a to zčásti na radu prof. Vondráčka, aby se tímto způsobem lépe vyrovnal s traumatickými zážitky holokaustu. Krausovy snahy o publikování povídek byly z velké části neúspěšné (s výjimkou několika povídek otištěných v rámci publikací Židovské obce). Nedávno vydaný výbor Povídky ze svrabové čtvrti se zaměřil na autorovu celoživotní lásku – na město Prahu. Je unikátní nejen v líčení pražských figurek a mnoha pestrých lidských osudů, ale i denního a nočního koloritu. Zároveň ani zde nezapřel novináře, co se týče respektu k reáliím. Stejně i výrazná většina postav zde vystupujících jsou skuteční, doložitelní lidé.

autoři: Vladimíra Bezdíčková , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová