František Pánek: Očekávám zjevení. Z veršů básníka undergroundu
Fanda Pánek patří k básníkům českého undergroundu a paralelní kultury, mimo jiné je také signatářem Charty 77. Zásadním přelomem v jeho životě je rok 1985, kdy konvertoval ke katolictví a rozešel se s druhou kulturou, se svým dosavadním životem i starými básněmi. Malý rozhlasový výbor z jeho celoživotní tvorby poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. Součástí umělecké výpovědi autora jsou expresivní výrazy.
Fanda (vlastním jménem František) Pánek se narodil v listopadu roku 1949 v Praze. Potrubářem se nevyučil, zaměstnán byl všelijak (kulisák, číšník, hrobník, převážně hlídač); koncem devadesátých let působil jako kustod v kostele svátého Josefa na náměstí Republiky v Praze, poté v invalidním důchodu. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století se vyskytoval v prostředí i povědomí českého undergroundu a paralelní kultury (převážně okolo Egona Bondyho, Andreje Stankoviče či skupiny Plastic People of The Universe, ta některé Pánkovy texty zhudebnila). Podepsal Chartu 77. Roku 1985 konvertoval ke katolicismu, což proměnilo jeho životní styl.
Básně ze sedmdesátých let Pánek publikoval v samizdatových a exilových periodikách a sbornících. Jednotlivé cykly sebral roku 1985 do sbírky U prdele. V první polovině devadesátých let vyšly dva výbory jeho textů z let 1972 až 1990: Dnů římských se bezcílně plavíte; A tak za polární noci. Soubor básní publikovaných v samizdatu byl vydán v edici Martina Machovce roku 2007 pod názvem Vita horribilis. Výbor z křesťansky orientované tvorby tvoří sbírku Vita nuova z roku 2000.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.