Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o člověku, který věřil, že dobrota může změnit lidská srdce
Román Fjodora Michajloviče Dostojevského Idiot, v němž se autor pokusil vytvořit „obraz ideálně krásného člověka“, ožívá v repríze dvoudílné rozhlasové inscenace režiséra Josefa Melče z roku 1982. V centru stojí kníže Myškin – dobrotivý, dětsky upřímný a epilepsií stižený hrdina, kterého petrohradská společnost považuje za jurodivého božího prosťáčka, a přesto ji nepřestává přitahovat. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Dramatizace Jana Strejčka se soustředí na jádro románového příběhu, na zvláštní milostný pětiúhelník kolem Myškina a jeho vztah ke dvěma ženám – Aglaje Jepančinové a Nastasje Filipovně. Kníže odhodlaný vidět a probouzet v každém člověku dobro, chce pohnout životy svých bližních. Jeho snaha pomoci těm, které miluje, však vyústí v tragédii, jíž Myškin nedokáže zabránit.
Minimalisticky pojatá inscenace, oproštěná od výrazných hudebních a zvukových efektů, staví především na přesně vedených hlasech postav a na dramatických vztazích mezi nimi.
V hlavních rolích excelují Jan Hartl jako křehký Myškin, Václav Postránecký jako robustní Rogožin, Klára Jerneková a Jana Hlaváčová v kontrastním dvojportrétu Aglaji a Nastasji Filipovny, Eduard Cupák jako Gaňa Ivolgin, Josef Somr v roli Lebeděva a Radovan Lukavský v prologu a epilogu. Precizní režie Josefa Melče dává vyniknout dramatické síle Dostojevského příběhu o kráse, soucitu a lidské zranitelnosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Petr Zelenka: Očištění. Moralita o cynické podstatě mediálního věku. V hlavní roli Martin Myšička
-
Pábitelé i Perlička na dně Bohumila Hrabala
-
Josef Toman: Řeka čaruje. Ředitel pojišťovny se vypraví proti proudu řeky i času
-
Vlčí jáma. Taťjana Medvecká jako mladičká schovanka v bezvýchodném milostném trojúhelníku
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
