Festival Cirkopolis je něžný dotek živé kultury, říká Šárka Maršíková, ředitelka Cirqueonu

10 fotografií

U Vltavy na Rašínově nábřeží v kobce č. 10 v kruhovém okně (A)void Gallery se uskutečnilo několik představení z programu festivalu nového cirkusu Cirkopolis. Ten letos proběhl navzdory zimě a pod vlivem protiepidemických opatření. Náhodní kolemjdoucí mohli od 9. do 11. února sledovat performery a performerky vystupující za sklem. Vystoupení umělkyně Cécile Da Costa, která měla se svým sólem Roselyne dorazit na náplavku v pátek 12. února, bylo s ohledem na počasí zrušeno. Celý festival ale začal už v pondělí 8. února. Zahájil ho stream z Paláce Akropolis, kde vystoupil žonglér a performer Filip Zahradnický se svým kusem Collection of Sceptical Pleasures. Záznam představení, kde Zahradnický žongluje například s bustou, květináčem nebo poletující textilií, je do půlnoci 12. února k vidění na YouTube kanálu organizace Cirqueon, která festival osmým rokem pořádá.

V této době mě zajímá téma zbytečnosti a nezbytnosti umění.
Filip Zahradnický

V ArtCafé, které vznikalo přímo v terénu, uslyšíte Šárkou Maršíkovou, uměleckou ředitelkou organizace Cirqueon. Z útrob kobky promluvil performer Filip Zahradnický. O způsobu práce a tématu autorské inscenace Roselyne, kde svou roli hraje i pokojová květina, mluví i její autorka, tanečnice, choreografka a zpěvačka Cécile Da Costa. Umělkyně mimo jiné vypráví o tom, jak hledá pro svá díla výrazové prostředky. „Nechám se vést. Pohybuji se prostorem, pracuji s hlasem a tělem, snažím se nezastavovat a nesoudit sama sebe. Když zastavím a řeknu si, co je a není dobré, zastavím flow. Jenže právě flow mi dovolí objevit něco, co bych jinak nenašla. Z hodiny takové práce získám možná minutku pro svoje představení,“ popisuje svou praxi Cécile Da Costa.

Festival tanečních filmů uvedl 11. února premiéru filmu Roselyne, za kterým stojí Tereza Vejvodová a Cécile Da Costa. Snímek představuje tanečně-divadelní sólo o ženě hledající své místo na světě.