Ferdinand Peroutka – nevydáno, neslýcháno. Připomínáme si 130 let od narození významného novináře
Ve čtvrtek 6. 2. 2025 to bude 130 let, kdy se v Praze narodil Ferdinand Peroutka, jedna z nejvýznamnějších osobností české prvorepublikové demokratické žurnalistiky a poúnorového západního exilu. Jako vzpomínku uvádíme ve Večeru na téma pořad nazvaný Ferdinand Peroutka – nevydáno, neslýcháno, který v roce 2012 připravil znalec Peroutkova díla a života Martin Groman. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V pořadu se soustředí na málo známé texty Linoleum a Trapná povídka. Texty, v nichž dle Gromanových slov „je kus Peroutky, jak jsme jej v jeho publicistice nepoznali. Peroutky, který se zabývá motivacemi svých činů, svým nitrem, hledá sám sebe. A také Peroutky, který se stále marně, ale stále s novými a novými nápady snaží proniknout na literární scénu v novém světě a v novém životě. Peroutka tyto své povídky považoval za nevydané rukopisy, za neúspěch, sám o nich takto píše v denících. Ani exilové vydání jedné z nich, Linolea, v mnichovském sborníku Antonína Kratochvila Peníz exulantův. Antologie exilové prosy neodpovídalo jeho požadavkům a nárokům, které na tyto texty sám měl.“
O jejich vzniku a okolnostech Peroutkova exilu hovoří autorova manželka Slávka Peroutková. Nad texty uvedených povídek se potkají Antonín Přidal, Tereza Brdečková, Martin C. Putna a další. Povídky čte Luděk Munzar.
Související
-
Jak přiblížit Čapka mladým? Přes techniku a lásku ke zvířatům a přírodě, myslí si Zdeněk Vacek
Karel Čapek a novinařina, divadlo, motorismus, Karel Čapek a naděje – o tom všem s ředitelem Památníku Karla Čapka mluvila ve Vizitce Markéta Kaňková.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
