Faustovská symfonie v podání rozhlasových symfoniků. Velkolepé dílo Franze Liszta inspirované Goetheho dramatem
Pozvání rozhlasových symfoniků přijali tenorista Jaroslav Březina a pánové z Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy. Rozhlasové symfoniky řídil Marek Šedivý. Přímý přenos koncertu z Dvořákovy síně pražského Rudolfina jsme vysílali 9. května od 19.30.
PROGRAM
Franz Liszt
Faustovská symfonie
Faust. Lento assai – Allegro agitato ed appassionato assai
Gretchen. Andante soave
Mephistopheles. Allegro vivace, ironico – Chorus mysticus. Andante mistico
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Marek Šedivý – dirigent
Jaroslav Březina – tenor
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Franz Liszt napsal svého Fausta v polovině 50. let 19. století. Vznikla monumentální kompozice pro velký orchestr s varhanami, mužský sbor a tenorové sólo koncipovaná do tří charakteristických obrazů nazvaných podle hlavních postav hry Faust, Markétka a Mefistofeles. Dílo dokončené roku 1854 věnoval Liszt Hectoru Berliozovi, svému o několik let staršímu současníkovi a příteli.
Základem příběhu Goetheho veršované tragédie je středověká legenda o učenci Faustovi, který zaprodal svou duši peklu. Na rozdíl od opery Charlese Gounoda, rovněž z 50. let 19. století, nelíčí však Liszt ve své úspěšné skladbě příběh, ale vynalézavě a odvážně maluje hudbou ve třech částech jakési duchovní portréty: čtyřmi různými motivy vykresluje rozporuplného milence Fausta, prostými lyrickými melodiemi důvěřivou Markétku a deformovanými tématy, ďábelským scherzem a zlostnou fugou démonického Mefista. Sbor s tenorovým sólem za podpory varhan potom cituje mysteriózním, slavnostním a očistným způsobem závěr druhého dílu Fausta.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Ignát Herrmann: Výhost. Láska hory přenáší, ale někdy jsou rodiče nepřístupnější než velehory
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
