Faustovská symfonie v podání rozhlasových symfoniků. Velkolepé dílo Franze Liszta inspirované Goetheho dramatem
Pozvání rozhlasových symfoniků přijali tenorista Jaroslav Březina a pánové z Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy. Rozhlasové symfoniky řídil Marek Šedivý. Přímý přenos koncertu z Dvořákovy síně pražského Rudolfina jsme vysílali 9. května od 19.30.
PROGRAM
Franz Liszt
Faustovská symfonie
Faust. Lento assai – Allegro agitato ed appassionato assai
Gretchen. Andante soave
Mephistopheles. Allegro vivace, ironico – Chorus mysticus. Andante mistico
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Marek Šedivý – dirigent
Jaroslav Březina – tenor
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Franz Liszt napsal svého Fausta v polovině 50. let 19. století. Vznikla monumentální kompozice pro velký orchestr s varhanami, mužský sbor a tenorové sólo koncipovaná do tří charakteristických obrazů nazvaných podle hlavních postav hry Faust, Markétka a Mefistofeles. Dílo dokončené roku 1854 věnoval Liszt Hectoru Berliozovi, svému o několik let staršímu současníkovi a příteli.
Základem příběhu Goetheho veršované tragédie je středověká legenda o učenci Faustovi, který zaprodal svou duši peklu. Na rozdíl od opery Charlese Gounoda, rovněž z 50. let 19. století, nelíčí však Liszt ve své úspěšné skladbě příběh, ale vynalézavě a odvážně maluje hudbou ve třech částech jakési duchovní portréty: čtyřmi různými motivy vykresluje rozporuplného milence Fausta, prostými lyrickými melodiemi důvěřivou Markétku a deformovanými tématy, ďábelským scherzem a zlostnou fugou démonického Mefista. Sbor s tenorovým sólem za podpory varhan potom cituje mysteriózním, slavnostním a očistným způsobem závěr druhého dílu Fausta.
Související
-
To nejlepší z koncertů na Vltavě. Nenechte si ujít mimořádné hudební projekty
Květen se tradičně nese ve znamení festivalu Pražské jaro. Kromě jeho koncertů nabízíme i dvě události z tvůrčí dílny Českého rozhlasu a jedno ohlédnutí do hudební Plzně.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
