Eva Kantůrková: Dům smutku. Skica o komunistickém vězení
Výslechy, ztráta soukromí, šikana a ponižování. Jaké dopady má uvěznění na člověka? Skicu ke známému románu české spisovatelky Evy Kantůrkové poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V roce 1981 byla prozaička, scenáristka a signatářka Charty 77, na základě politicky motivovaného trestního stíhání obviněna z podvracení státu a donucena k nástupu do vazební věznice v pražské Ruzyni. Téměř rok byla držena na místě, kde, jak říká, je všechno obráceno proti člověku. Vězeňkyně jsou podrobeny neustálé šikaně, osobním prohlídkám, ponižování. Celý systém věznice je navržen a veden tak, aby člověka izoloval, zbavil důstojnosti a zadusil v něm veškeré lidství. Je prostředím paradoxu, kde jedním z nejnebezpečnějších nepřátel se člověku stává naděje, je opravdovým domem smutku.
Právě tak Kantůrková vězení nazývá ve stejnojmenné povídce. Zatímco ve slavnějším románovém zpracování svých zkušeností z Ruzyně Kantůrková představuje své přítelkyně ze společných cel, v povídce Dům smutku se zaměřuje na vykreslení portrétu samotného uvěznění a jeho dopadu na člověka. S realitou výslechů a ztrátou soukromí se vypravěčka vypořádává věcně a s obrovskou vnitřní silou. Dehumanizujícím taktikám odolává a naopak je otáčí proti vězeňské mašinérii. Není to ovšem odolnost jednoho člověka, založená pouze na hrdosti. Vlastní lidskost si zachovává tím, že lidskost nachází ve svých spoluvězeňkyních, soucitem s nimi a s jejich utrpením. Smutek v tomhle pokřiveném domě za mřížemi proměňuje v prostředek lidské solidarity a porozumění.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
