Ester Stará: Sdílené čtení je další zážitek
Spisovatelka Ester Stará letos vydala hned několik dětských knih. Příběh o současném světě Největší přání ilustrovala výtvarnice Daniela Olejníková a knihu netradičních pohádek Koho sežere vlk i knihu básní a logopedických říkadel Každý bulí nad cibulí ilustroval její manžel Milan Starý. Žádnou ze svých knih však Ester Stará nepovažuje za knihy určené pouze dětem. „Když píšu, nikdy nevidím samo dítě. Sdílené čtení je další zážitek!“
Už jsem slevila z toho, že to, co děti čtou, musí být úžasná literatura. Jsem ráda, že čtou třeba i o počítačové hře – možná to bude právě ta cesta, která je k úžasné knize přivede!
Ester Stará spolupracuje i s dalšími výtvarníky jako je Lucie Dvořáková, Martina Matlovičová nebo Filip Pošivač. Na základě některých jejích knih vznikla divadelní představení a některé básně byly také zhudebněny.
Její kniha A pak se to stalo! byla zapsána do prestižního katalogu White Raven a kniha o Chrochtíkovi a Kvikalce byla oceněna Zlatou stuhou. Sama už do organizačního týmu tohoto respektovaného ocenění patří čtyři roky a zvláště se podílí na pořádání soutěže pro školní i rodinné kolektivy Zlaté dítě: děti se nechávají inspirovat oceněnými knihami k tvorbě fotek, videí nebo třeba komiksu.
Ester Stará pracuje jako speciální pedagožka a své postavení vidí právě na pomezí mezi literátkou a logopedkou. Snaží se upozorňovat na to, že děti především těžko hledají slova a že mají problémy s vyjadřováním. „Děti nedokáží vyprávět svůj zážitek. To pak má dopad i na jejich kreativní myšlení.“
I výchovné básničky musí děti především bavit.
Podtituly knih Ester Staré naznačují zaměření: „Hravé rozšiřování slovní zásoby“, „Kniha, do které se musí kreslit“ nebo „Výslovnost, slovní zásoba, grafomotorika a další úlohy“. Ale přestože každá z jejích knih vznikla jako reakce na problémy, které ji tíží a které je potřeba řešit, je přesvědčena, že i výchovné básničky musí děti především bavit.
