Entartete Musik – Zvrhlá hudba. Hudba, která nesměla znít, která vadila, která ohrožovala
1. srpen 2025
Desetidílný seriál Entartete Musik – Zvrhlá hudba, který připravili Daniel Jäger a Robert Rytina pro Zakázané léto na Vltavě, připomíná hudbu, která byla v nacistickém Německu umlčena jako „nečistá“, „degenerovaná“ či „nebezpečná“. Hudbu, která přitom tvořila podstatnou součást moderní evropské kultury první poloviny 20. století.
- Díl 1 – Co byla Zvrhlá hudba?
Úvodní díl seriálu seznamuje s pojmem Entartete Musik a s prostředím meziválečné Evropy – Berlína, Vídně a Prahy – kde zněla moderní svobodná hudba. Přibližuje první oběti nacistické cenzury v hudbě, včetně Kurta Weilla a Ernsta Křenka. - Díl 2 – Výstava „Zvrhlé hudby“ v Düsseldorfu (1938)
Druhý díl představuje nechvalně proslulou výstavu z roku 1938 v Düsseldorfu, jejímž cílem bylo zesměšnit moderní hudbu a její tvůrce. Příběh výstavy ilustruje, koho a proč se režim skutečně bál – například Arnolda Schönberga, Erwina Schulhoffa nebo Franze Schrekera.
- Díl 3 – Proč byla tato hudba „zvrhlá“?
Třetí díl se věnuje tomu, co přesně nacistický režim na moderní hudbě považoval za nebezpečné: atonalitu, dodekafonii, jazz a hudební experiment. Hudba se stává jazykem, který umí vyjádřit i to, co je nevyslovitelné. - Díl 4 – Exil a umlčení
Tento díl sleduje osudy skladatelů, kteří museli před nacismem utéct, například Ericha Wolfganga Korngolda, Ernsta Tocha nebo Kurta Weilla. Ukazuje, jak těžké bylo hledat nový domov a nové publikum za oceánem. - Díl 5 – Hudba v Terezíně
Pátý díl zavádí posluchače do terezínského ghetta, kde i v nelidských podmínkách vznikala hudba jako akt vzdoru a zachování lidské důstojnosti. Přibližuje tvorbu Hanse Krásy, Viktora Ullmanna a Pavla Haase. - Díl 6 – Viktor Ullmann – hudbou proti tichu
Portrét Viktora Ullmanna, významného skladatele pronásledovaného nacisty, který v Terezíně dokázal vytvořit mimořádná díla plná ironie, naděje i vzdoru, včetně své opery Císař Atlantidy. - Díl 7 – Hudba Třetí říše – zvuk podle plánu
Kontrastní díl ukazuje, jaká hudba byla v nacistickém Německu podporována a proč. Představuje skladatele jako Hanse Pfitznera, Richarda Strausse a Carla Orffa a jejich složité kompromisy s režimem. - Díl 8 – Zpěv beze zbraní – ženy skladatelky
Osmý díl dává prostor příběhům žen skladatelek, jejichž tvorba zůstávala dlouho v pozadí: Ilse Weberové, Almě Mahlerové a Vítězslavě Kaprálové. Jejich hudba vznikala navzdory válce a diskriminaci. - Díl 9 – Arnold Schönberg – otec dodekafonie a vyhnanec
Předposlední díl se věnuje Arnoldu Schönbergovi, tvůrci dodekafonie, jehož hudba znamenala radikální proměnu hudebního jazyka. Tvůrce, který byl nucen odejít do amerického exilu. - Díl 10 – Hlas, který neutichá
Závěrečný díl shrnuje celý příběh Entartete Musik jako svědectví o minulosti i jako výzvu k naslouchání hlasům, které měly být umlčeny. Hudba Kurta Weilla, Erwina Schulhoffa, Viktora Ullmanna a dalších zaznívá dnes jako paměť i naděje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
