Emil Nolde a jeho dílo

15. únor 2002

Pokud budete mít do 3. března cestu do Vídně, neměli byste nechat bez povšimnutí výstavu děl německého expresionisty Emila Noldeho. Pod názvem "Nolde v jižních mořích" ji uspořádalo Kunstforum Banky Austria.

"Třpytivé slunce člověk v tyto dny hledá marně. Toužíte-li však po krajině prohřáté teplými paprsky, zavítejte na výstavu Emila Noldeho," doporučuje rakouský list Die Presse. Podle něj to není ani tak slunce, které prozařuje obrazy německého malíře, jako spíše drobné detaily: jemný svit měsíce, jen letmo se vynořující náušnice ze záplavy hustých černých vlasů nebo tisíce barevných listů exotických rostlin. "Paleta Noldeho barev je tentokrát tlumená a decentní - a právě proto působí efektně," soudí Die Presse.

Všechny obrazy byly inspirovány umělcovou cestou na Papuu-Novou Guineu. Na tu se Nolde vydal společně se svou ženou Aldou v roce 1913 jako účastník lékařsko-zeměpisné expedice německého Říšského úřadu pro kolonie. Cílem dvouleté výpravy bylo zmapovat situaci obyvatelstva v Bismarckově souostroví, její členové však procestovali také Sibiř, Čínu, Indii a Egypt. Nolde měl během výpravy zhotovit kresby domorodců. Vznikl tak jedinečný soubor studií, akvarelů a maleb, které lze řadit mezi umělcovy nejlepší práce. V prostorách vídeňského Kunstfora lze obdivovat přes dvě stovky exemplářů.

Emil Nolde

Část z nich umělec vytvořil ještě před začátkem expedice. V rámci přípravy tehdy v berlínském Národopisném muzeu pečlivě studoval exotické masky a dřevěné figury. Další díla spatřila světlo světa během cesty samotné: především to jsou četné portréty a krajiny. Poslední skupinu představují práce, které vznikly až po skončení výpravy. Malíř na nich zobrazuje třpytivá těla indických tanečnic, domorodce, na jejichž lesklé pokožce se odrážejí záblesky ohně, či novoguinejské válečníky, z nichž jsou ve tmě vidět pouze oči.

Emil Nolde: Tanec domorodců

Nolde se o umění primitivních národů zajímal již před rokem 1913. "V jeho případě se ale nejednalo o jakousi romantickou touhu po poznání "rajského" života přírodních národů. Byl to spíš hluboký cit pro sounáležitost, hledání kořenů a pátrání po dosud existujícím náboženském humanismu," cituje rakouský deník Noldeho přítele a životopisce Maxe Sauerlandta.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...