Dvojí tvář města
Město Prostějov je zvláštním konglomerátem nádhery a ohavnosti. Znalci architektury si ho cení jako místa, kde se přirozeně vyvíjela moderní architektura od reprezentativní Kotěrovy secese a moderny dvou vil Emila Králíka až k prvorepublikovému funkcionalismu moderního průmyslového centra.
Běžný návštěvník to však stěží ocení: obě stavby pro rodinu podnikatele Kovaříka jsou dnes zavřené a veřejnosti nepřístupné, jejich cenné uměleckořemeslné detaily jsou budoucímu využití v našich poměrech spíš na překážku, než aby k nim přitahovaly kultivované nájemce a provozovatele. Národní dům, chlouba Hané, postavený v letech 1905-1907 díky politické i finanční aktivitě starosty Vojáčka, jeho manželky a místních průmyslníků, má dnes konečně autenticky rekonstruovanou kavárnu a divadelní a spolkové sály, které naštěstí nikdy nepřestaly sloužit původnímu účelu, ale už prostranství před tímto - jak dnes říkáme - víceúčelovým komplexem je pro pěšího občana problematické: po dvou kolmých ulicích se valí náklaďáky a šíří kolem hluk, prach a naprostou nepřívětivost, v níž zaniká i nenápadné elegantní průčelí jedné ze staveb Emila Králíka. Prostějovská radnice se sice hrdě vypíná, ale jen kousek dál za kostelem je už po mnoho let bezútěšná prázdná plocha, na jejíž jedné straně stojí několik opravených domů někdejšího židovského ghetta, podstatu však tvoří ohavné tržiště, zastiňující výhled na kostel, a dva pyšné paláce: společenský dům a finanční úřad. Na této ploše velikosti hlavního náměstí neroste jediný strom, v létě je tam prach a žár, v zimě šedá břečka. Rozpor mezi reprezentativní nádherou někdejšího výstavného města a jeho současnou šedou neuspořádaností je pro návštěvníka vlastně únavný a smutný, připomíná, co se stalo mezi léty 1945 a 1990 s podnikatelskou kulturou, i to, že se od převratu žádná nová nevytvořila.
V 80. letech 20. století tohle město fotografoval Bob Pacholík, který se zde narodil a prošel všemi peripetiemi osobního i profesního života. Svoje město pojednal i při vší jízlivosti k tehdejším poměrům a jejich nesmyslným akcím a heslům láskyplně a s jasnozřivou skepsí, jejíž pronikavost vidíme až dnes, když tehdejší fotografie vydal v knížce. Změnily se výlohy, hesla a oblečení, ale město a lidé se změnili tak málo, až divák žasne.
Městské divadlo v Prostějově oslaví 26. května 100 let od položení základního kamene Národního domu. Sluší se připomenout, že se tu odehrála řada velkolepých inscenací profesionálních i ochotnických, koncertovaly tu pěvecké sbory a koná se zde festival poezie Wolkerův Prostějov. V 70. letech 20. století zde začínalo Hanácké divadlo, které, ještě než se přestěhovalo do Brna a změnilo v HaDivadlo, dokázalo v Národním domě vytvořit oázu kontrastující s marasmem tehdejší doby a svými inscenacemi vyjadřovat rozpor mezi skutečnými hodnotami života a pseudohodnotami tehdejší společnosti a kultury. Kniha Prostějov Bohuslava Pacholíka je v žánru černobílé fotografie dílem velmi podobného obsahu.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
Konstantin Biebl: Cesta na Jávu. Exotické zážitky českého básníka z cesty do jihovýchodní Asie
-
Kdy pravda podobá se prstu na ústech. Jan Skácel jako básník v překladech děl od Sofokla po Lorcu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.