Drago Jančar, David Foenkinos a Sofi Oksanen v živém ArtCafé ze Světa knihy

15. květen 2018
ArtCafé na Světu knihy, Markéta Kaňková

Poslechněte si záznam rozhovoru se třemi předními evropskými autory, kteří byli našimi hosty v Průmyslovém paláci na Pražském výstavišti.

Téměř šest set literárních programů, autorských čtení, nakladatelských prezentací, diskusí a debat nabídl letošní 24. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy 2018. 90 minutový speciál jsme vysílali přímo z místa dění.

Válečná traumata i kritika společnosti, která chce mít jednotlivce pod kontrolu

Převratné 20. století, komiks a současná izraelská literatura. Začíná mezinárodní knižní veletrh Svět knihy

Křest audioknihy Citlivý člověk. Hostem Petra Fischera byli spisovatel Jáchym Topol a herec Petr Čtvrtníček

Největší tuzemský svátek literatury - mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha začíná 10. května v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti. I letos čeká na milovníky knih bohatý program v podobě desítek veřejných diskusí, debat, knižních prezentací, autorských čtení a vyhlášení řady prestižních literárních cen. Chybět nebude ani doprovodný program, kterého se zhostí čeští i zahraniční komiksoví tvůrci nebo hudebníci.

Slovinský prozaik, esejista a dramatik Drago Jančar ve vysílání mimo jiné představil diskutovaný román Dnes v noci jsem ji viděl. Děj románu, který u příležitosti veletrhu poprvé vyšel v českém překladu, zasadil do období druhé světové války. K napsání příběhu o tajemné ženě Veronice z vyšší lublaňské společnosti, která jednoho dne záhadně zmizí, ho inspirovaly konkrétní historické události: „V jedněch starých novinách jsem objevil kroniku šlechtického rodu ze zámku v Horním Kraňsku nedaleko Lublaně. V posledním díle této kroniky byly popsány události z druhé světové války. Ukázalo se, že poslední majitelé zámku ke konci války záhadně zmizeli. Když jsem začal pátrat po jejich osudu, vyšlo najevo, že tam došlo k tragickým událostem, které v naší zemi byly dlouho dobu tabu,“ osvětluje Jančar vznik románu.

David Grossman: Literatura je lék na fake news, klišé, předsudky i kýč

David Grossman

Spisovatel David Grossman nerad vypráví vtipy, neumí to. Umí ale o vyprávění vtipů napsat výborný román. Jmenuje se Přijde kůň do baru. Název knihy je začátkem známého typu vtipů, pointa ale jako jediná v románu nezazní.

V této knize se autor vrátil k jednomu ze stěžejních témat své celoživotní tvorby – k tématu jedince, do jehož osudu dramaticky zasahuje politický kontext jeho doby. Jančar v něm nachází paralelu pro vlastní osobní zkušenost s životem v totalitním Slovinsku, kde se často dostával do rozporu s komunistickou mocí: „Když jsem se stal redaktorem studentského časopisu Katedra, napsal jsem nevinný článek nazvaný Za princip plurality. Necílil jsem tehdy na svrhnutí komunistické moci. Chtěl jsem, aby se do společenského systému dostalo více vzduchu. Článek tehdy vyvolal represivní reakce, časopis byl zrušen a já jsem přišel o práci. Tehdy jsem pochopil, že na tomto systému není něco v pořádku. I proto se prvním tématem mé tvorby stal konflikt jednotlivce a společnosti, která ho chce mít pod kontrolou. Má próza vždy vypráví o chaosu dvacátého století, v němž pro velké myšlenky trpěli jednotlivci.“

Detektivka či ironická výpověď o literárním provozu

Hvězdy literatury, besedy, čtení. Vltava vysílá ze Světa knihy 2018

ArtCafé na Světu knihy, Sofi Oksanen

Český rozhlas Vltava se tradičně zapojuje do největšího tuzemského svátku knih a literatury přímo na místě v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze, i ve svém vysílání. I letos čeká na milovníky knih bohatý program v podobě desítek veřejných diskusí, debat, knižních prezentací, autorských čtení a vyhlášení řady prestižních literárních cen.  Nechybí ani doprovodný program, kterého se zhostí čeští i zahraniční komiksoví tvůrci nebo hudebníci.

Pozvání do ArtCafé přijal také úspěšný francouzský spisovatel David Foenkinos. Ve speciálním vysílání ze Světa knihy představil svůj poslední román, svéráznou detektivku Záhada Henriho Picka. K napsání knihy ho inspirovala knihovna odmítnutých rukopisů, kterou objevil v Americe. „Nechtěl jsem, aby se děj mého románu odehrával v Americe, a proto jsem ho přenesl do Francie, na samotný konec Bretaně. Příběh plný zvratů začíná ve chvíli, kdy v místní knihovně objeví mladá nakladatelská redaktorka literární skvost podepsaný jistým Henri Pickem. Začne po něm pátrat a zjistí, že jeho identita i život jsou obestřené řadou záhad.“

Foenkinosův román je zároveň ironickou výpovědí o světě psaní a literatury. Autor v něm s humorem míří do vlastních řad: „Svět literatury jsem nechtěl odsuzovat, chtěl jsem spíš ukázat, jaké hlouposti se dějí v marketingu. Chtěl jsem ukázat absurditu toho, jak se tvoří úspěch. Lidé se často zajímají o příběh kolem příběhu, nikoli o samotné sdělení, o umělecké dílo.“

Román jako obraz světa, v němž lidé nejednají fér

Severský rok: Sofi Oksanen

02515463.jpeg

Spisovatelka Sofi Oksanen patří k velkým talentům finské literatury.

Triádu hostů živě vysílaného ArtCafé ze Světa knihy uzavřela finská spisovatelka Sofi Oksanen, enfant terrible současné severské literatury. V literárním světě si vydobyla respekt už svým debutem Stalinovy krávy (2003), v němž nabídla nekompromisní pohled na poruchy příjmu potravy, bulimii a anorexii zároveň. V následujících textech pak otevírala další kontroverzní témata. Psala o úzkostech a depresích, homosexualitě nebo sexuálním násilí, ve svých románech pak analyzovala i mechanismy politického útlaku a vliv totalitního systému na život jedince: „Píšu především o tom, co mě dráždí nebo rozčiluje. O věcech, které jsou výsledkem nespravedlivého světa, v němž lidé nejednají fér. O důsledcích neustálého zneužívání moci.“

Patrik Ouředník: Berlínská zeď pořád stojí. Tam, kde stála

Patrik Ouředník

Rozdíly v mentalitě lidí v západní a ve východní části Evropy jsou pořád veliké, jako by se za těch třicet let po revolucích roku 1989 nic nezměnilo, říká spisovatel Patrik Ouředník, který od roku 1984 žije ve Francii a do České republiky jezdí už jen na návštěvu.

Světového věhlasu dosáhla Sofi Oksanen svým třetím románem Očista z roku 2010. Román byl přeložen do padesáti světových jazyků a oceněn řadou prestižních literárních cen včetně Finlandie, Ceny Severské rady za literaturu, Prix Femina Étranger nebo Severské ceny Švédské akademie. Oksanen se v něm na pozadí příběhů žen dvou generací dotkla i problematiky estonských dějin - druhé světové války i doby krátce po rozpadu sovětského impéria: „Dějiny Estonska byly do velké míry určovány Sovětským svazem. Dokonce i po osvobození stále přežíval narativ, na který si Evropa zvykla z doby sovětského impéria. Součástí estonské dekolonizace je i to, že musíme psát vlastní literaturu, prezentovat dějiny našima vlastníma očima. Vytvořit vlastní, autentický narativ.“

Celý záznam pořadu včetně hudby z izraelské alternativní scény, kterou na počest hlavního hosta letošního Světa knihy, státu Izrael, vybral Jonáš Kucharský, si můžete poslechnout zde:

  • Literatura
  • Rozhovor
  • Svět knihy
  • současná literatura
  • francouzská literatura
  • finská literatura
  • slovinská literatura
  • Sofi Oksanen
  • Drago Jančar
  • David Foenkinos