Do Evropy jsme patřili již před tisíci lety

23. duben 2002

Dnes, kdy se Evropa spojuje, ptají se její národy intenzivněji než kdykoli předtím, co je spojovalo v minulosti. Významným příspěvkem nabízejícím odpovědi na tuto otázku je výstava Střed Evropy okolo roku 1000, která do 9. června probíhá v gotickém a románském podlaží Starého královského paláce na Pražském hradě.

Jejích 2880 exponátů, které zapůjčilo 179 evropských institucí z dvanácti různých zemí, informuje o běžném i duchovním životě ve střední Evropě v době, kdy zde vrcholil boj o zavedení křesťanství. Knížata západních Slovanů a Maďarů se tehdy začala orientovat na kulturní okruh křesťanské západní Evropy a tento vývoj, podporovaný myšlenkami císaře Oty III. na obnovení římského impéria, nakonec vedl ke konstituování a kulturní svébytnosti národů, jež v tomto prostoru žijí dodnes.

Dění ve střední Evropě před tisíci lety je na výstavě dokumentováno pomocí unikátních předmětů - panovnických symbolů, iluminovaných rukopisů, drahocenného liturgického náčiní, cenných uměleckohistorických artefaktů i předmětů každodenního života. (O jak významné exponáty jde, si lze učinit představu již z toho, že musely být pojištěny na částku tří miliard korun.) Hlubší informace návštěvník získá z doprovodných textů, mapek, modelů staveb i videoprojekcí.

Na výstavě můžete vidět i svatováclavské relikvie - helmu a drátěnou košili

Myšlenka uspořádat tuto výstavu vzešla v roce 1997 z německého ministerstva zahraničí a získala ideovou i finanční podporu německých vládních kruhů. Odborníci z Německého historického muzea v Berlíně a z mannheimského Reiss-Musea se spojili s historiky středoevropských zemí a společně vytvořili koncepci akce, která doposud neměla obdoby. Díky spolupráci pěti zemí - Česka, Maďarska, Německa, Polska a Slovenska - je nyní možné seznámit jejich veřejnost s výsledky nejnovějších výzkumů 193 archeologů, historiků a archivářů a na výstavě, která již proběhla v Budapešti, Berlíně, Mannheimu a po Praze bude putovat do Bratislavy, dokumentovat proces vytváření společné středoevropské kultury křesťansko-latinského typu.

Příslušnost ke křesťansko-antické civilizaci Středomoří se stala spojujícím článkem překlenujícím všechny rozdíly jazykového, politického a kulturního charakteru. Na ní byly budovány státní útvary Piastovců, Přemyslovců a Arpádovců stejně jako otonská říše. Vznikaly tak dějinné formy a struktury, které přes všechny územní proměny, k nimž během staletí došlo, podmiňují rozvoj států a národních kultur podnes. Podstatné na nich je to, že byly a jsou společné. "Nebyly to duše jednotlivých národů, které udělaly Evropu a její národy," řekl k ideji výstavy jeden z jejích spolutvůrců Dušan Třeštík. "Bylo to vyrovnávání vznikajících národních společenství s tímto obecným základem, položeným právě před tisíci lety."

Pro národní státy vznikající v 19. století se sebezdůvodnění dějinami stalo základem jejich národní identity i zdrojem izolovanosti a odmítání všeho cizího. Vznik středověkých národů přitom nebyl ani cílevědomý, ani vědomě plánovaný. Byl výsledkem procesů, které byly vzájemně propojeny a ovlivňovaly se natolik, že vznik jednoho národa byl nutnou součástí vzniku sousedních národů. Proto je Evropa - a vždy byla - souhrnem svých národů a států, jednotou v různosti. Pohled na evropskou minulost, kterou výstava zprostředkovává, tak otevírá i pohled na evropskou budoucnost.

autor: (bop)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.