Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová se celosvětově proslavila díky svým knihám pro děti. Málo známý je fakt, že autorka Dětí z Bullerbynu nebo Pipi dlouhé punčochy si za druhé světové války vedla deníky. Její válečné zápisky, které se po švédském vydání okamžitě staly bestsellerem, vyšly i v České republice. Nyní Vám je v pořadu Stránky na dobrou noc nabízíme i na Vltavě. První díl můžete poslouchat už dnes večer.
Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Poznámky, komentáře a glosy, které si Lindgrenová zapisovala mezi lety 1939-1945, totiž přinášejí unikátní svědectví nejen o dramatických událostech odehrávajících se na území válkou sužované Evropy, ale i o osobním a rodinném životě dnes slavné švédské autorky.
Orly Castel-Bloomová je nejvýraznější izraelskou prozaičkou střední generace. Nyní přijala pozvání majitele nakladatelství Garamond Petra Himmela a představila u nás svoji prózu nazvanou Textil.
Deníkové zápisy Astrid Lindgrenové překypují smutkem i strachem, zároveň však slavnou spisovatelku dětských knih představují jako přesvědčenou humanistku, která si odvážně, s humorem a láskou stojí za svými názory. S unikátním svědectvím o jednom osudu i o válečné době máte možnost seznámit se už dnes večer na Vltavě. Dramaturgyně Vladimíra Bezdíčková společně s herečkou Andreou Elsnerovou připravily na základě českého vydání Deníků desetidílnou četbu na pokračování.
Astrid Lindgrenová si své postřehy, myšlenky a komentáře zapisovala po celou dobu 2. světové války. Podle redaktorky českého vydání deníků Marie Iljašenko si Astrid Lindgrenová vedla deník především proto, aby lépe pochopila, co se v rozbouřeném světě kolem ní dělo. „Za jejím psaním je cítit snaha nebýt jen pasivním činitelem, ale rozumět tomu, co se ve světě děje. Její deníky nejsou tím typem intimního deníku, kdy si člověk zaznamenává pouze své věci, ale jsou zároveň dokumentem.“
Cenu Franze Kafky, jediné mezinárodní literární ocenění udělované u nás, převzala kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová.
V době, kdy válečné deníky psala, nebyla Lindgrenová ještě známou spisovatelkou. Podle Iljašenko ale projevovala vášeň pro psaní už tehdy. „Když začínala psát, nebyla ještě slavná spisovatelka. Měla nějaké návyky jako novinářka, ale myslím, že je za tím cítit přirozená potřeba psát. Bez ambicí, a to je znak skutečného spisovatele.“
Ve válečných denících se prolínají dva odlišné, paralelní světy – rodinná, osobně žitá realita a velké světové dějiny. Autorka na jedné straně komentuje každodenní švédský život, píše například o omezování přídělu potravin nebo zachycuje začátek školní docházky svých dětí. Na straně druhé sleduje pohyby na východní frontě, zasvěceně reflektuje aktuální politické kroky Adolfa Hitlera nebo Winstona Churchilla.
Kniha Stephena Kinga Danse Macabre – Svět hororu, která poprvé vyšla v českém překladu, není dalším z Mistrových hororových vyprávění. Je to tučný, více než čtyřsetstránkový esej o hororovém žánru. King ho vydal už v roce 1981, ale vyplatí se ho číst i v roce 2017. King se tu totiž stejně zabývá většinou díly, která už na začátku osmdesátých let měla pár křížků na hřbetech.
Rozhled i chápání souvislostí Lindgrenové umožnila práce, kterou za války tajně dělala. Společně se svou přítelkyní cenzurovala dopisy. Ty pak v denících komentovala a na jeho stránky je dokonce vlepovala. „Do rukou se jí dostávaly dopisy z celého světa. Byla to tajná práce, nikde o tom nesměla mluvit. To, že si z těch dopisů brala nějaké informace nebo celé dopisy vlepovala do deníku, svědčí o tom, že deník nebyl psaný jako něco, co jednou vyjde tiskem. Psala to pro sebe," říká Marie Iljašenko. Kromě dopisů na stránky deníků vlepovala i výstřižky z novin nebo fotografie. Nezapomínala ani na mapy, které jí pomáhaly se lépe orientovat v tom, co se na válečných polích Evropy právě dělo.
Válečné deníky Astrid Lindgrenové podávají zprávu nejen o šesti letech válečného dění, ale i o šesti letech jejího osobního života, a i proto jsou unikátním dokumentem, který nás nechává nahlédnout do vnitřního světa autorky a nechává nás poznat její osobnost.
