Dění v Evropské unii by pro Čechy mělo být stejně důležité jako dění v našem parlamentu, říká novinář Martin Řezníček

Jako mladý kluk rád jezdil stopem a objevoval kraj za hranicemi republiky. Byl zvídavý, toužil přijít věcem na kloub, bavila ho angličtina. Rád sleduje, jak si s konkrétními problémy poradí různé státy, a dodnes si nedovede představit, že by v cizím jazyce nečetl knihy anebo zpravodajství.

Martin Řezníček|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas, Český rozhlas

Ideální výbava pro novináře se zahraniční specializací, kterým se také Martin Řezníček po absolvování Fakulty sociálních věd stal. Začínal v české redakci BBC, jeho druhým – a prozatím posledním – působištěm je od roku 2006 Česká televize.

Za sebou má čtyřletý post zpravodaje ve Washingtonu; zkušenosti z období, které se neslo ve jménu Donalda Trumpa, sepsal do čtenářsky velice úspěšné knihy Rozpojené státy s podtitulem Amerika nejen televizní kamerou. V jaké fázi rozpojenosti se USA nachází za prezidentování Joe Bidena a během ukrajinské krize? I o tom mluvil detailně s Ondřejem Cihlářem.

Zahraniční zpravodajství už není popelka

V současné době má Martin Řezníček v České televizi několik úkolů. Patří mezi moderátory hlavní zpravodajské relace Události a publicistické hodinovky Události, komentáře.

Čtěte také

Martin Řezníček: Rozpojené státy. USA pohledem zahraničního zpravodaje

Současně se coby člen Evropské vysílací unie stará o přípravu televize na české předsednictví v Radě EU. To začne v červenci letošního roku. „Sledovat, co se děje v Evropské komisi nebo v Evropském parlamentu, by mělo být pro Čechy stejně důležité jako to, co se děje v české Poslanecké sněmovně anebo ve Strakovce. My jsme Brusel, není to žádná cizí entita,“ zdůrazňuje. Zahraniční zpravodajství bývalo v českém prostředí popelkou, situace se ale mění. Semínko vzestupu zájmu o dění ve světě zasel podle Řezníčka Horizont, večerní půlhodinka zahraničního zpravodajství. Ve Vizitce mluvil také o tom, že jej dnes profesně limituje chabá znalost ruštiny, již měl jen tři roky na základní škole. Ruštináři se aktuálně, podobně jako znalci arabštiny po útocích na New York v roce 2001, v redakcích vyvažují zlatem.