Dění v Evropské unii by pro Čechy mělo být stejně důležité jako dění v našem parlamentu, říká novinář Martin Řezníček
Rádi byste alespoň okrajově nahlédli do hlavy ruského prezidenta Vladimira Putina? Pak si přečtěte jeho životopis, který napsala špičková americká expertka na ruské poměry Fiona Hill, říká moderátor České televize Martin Řezníček. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvil o své novinářské praxi anebo o tom, co pro něj a jeho kolegy znamená z profesního hlediska válečný konflikt na Ukrajině.
Jako mladý kluk rád jezdil stopem a objevoval kraj za hranicemi republiky. Byl zvídavý, toužil přijít věcem na kloub, bavila ho angličtina. Rád sleduje, jak si s konkrétními problémy poradí různé státy, a dodnes si nedovede představit, že by v cizím jazyce nečetl knihy anebo zpravodajství.
Ideální výbava pro novináře se zahraniční specializací, kterým se také Martin Řezníček po absolvování Fakulty sociálních věd stal. Začínal v české redakci BBC, jeho druhým – a prozatím posledním – působištěm je od roku 2006 Česká televize.
Za sebou má čtyřletý post zpravodaje ve Washingtonu; zkušenosti z období, které se neslo ve jménu Donalda Trumpa, sepsal do čtenářsky velice úspěšné knihy Rozpojené státy s podtitulem Amerika nejen televizní kamerou. V jaké fázi rozpojenosti se USA nachází za prezidentování Joe Bidena a během ukrajinské krize? I o tom mluvil detailně s Ondřejem Cihlářem.
Zahraniční zpravodajství už není popelka
V současné době má Martin Řezníček v České televizi několik úkolů. Patří mezi moderátory hlavní zpravodajské relace Události a publicistické hodinovky Události, komentáře.
Čtěte také
Současně se coby člen Evropské vysílací unie stará o přípravu televize na české předsednictví v Radě EU. To začne v červenci letošního roku. „Sledovat, co se děje v Evropské komisi nebo v Evropském parlamentu, by mělo být pro Čechy stejně důležité jako to, co se děje v české Poslanecké sněmovně anebo ve Strakovce. My jsme Brusel, není to žádná cizí entita,“ zdůrazňuje. Zahraniční zpravodajství bývalo v českém prostředí popelkou, situace se ale mění. Semínko vzestupu zájmu o dění ve světě zasel podle Řezníčka Horizont, večerní půlhodinka zahraničního zpravodajství. Ve Vizitce mluvil také o tom, že jej dnes profesně limituje chabá znalost ruštiny, již měl jen tři roky na základní škole. Ruštináři se aktuálně, podobně jako znalci arabštiny po útocích na New York v roce 2001, v redakcích vyvažují zlatem.
Související
-
Pavla Jazairiová: Jela jsem do Afriky proto, abych se tam brodila v prachu
Rozhlasová novinářka vydala rozšířenou verzi knihy Jiná Afrika. Můžou se Evropané na tento kontinent začít dívat bez předsudků?
-
Co bychom udělali na jejich místě? Nesuďme a prosme, ať se rozhodujeme správně, říká Mikuláš Kroupa
Chtěl se stát novinářem, spolupracoval – a spolupracuje – s Českým rozhlasem, byl reportérem české BBC. Nakonec svůj záběr rozšířil a před 20 lety založil Post Bellum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
