Dělá mi radost, když někomu ujede „jenom“ vlak, a pak počká na další, říká spisovatel a loutkoherec Ivan Kraus
Spisovatel a loutkoherec mluví o tom, co pro něj znamená humor, jaké podoby má čeština a kdy byl v exilu mezi českými emigranty nejvíc zaskočen. Momenty Ivana Krause uvádíme u příležitosti jeho narozenin (1. 3. 1939).
„Ta čeština – jste to, co jste, v čem jste narozen. A já jsem pracoval s němčinou, třeba když se dělaly scénáře pro televizi, tak jsme to dělali Deutsch. Ale svoje psaní… Já to beru. Velcí někteří autoři, veliký – se nemůžu měřit – přešli z jazyka do jazyka. Je to možný. U Nabokova jsem se dočetl, jak on uměl français, to tehdy bylo na ruském dvoře, to víme. A teď emigroval. Teď byl Berlín a němčina. A pak byla ta angličtina… A pak jich znám víc – Milan Kundera, že jo… Dobrý! Ale já bych to nemohl. Já nemůžu lízat cukr přes sklo. Pro mě unmöglich, impossible, never ever…,“ říká spisovatel Ivan Kraus v podcastu Momenty.
Momenty. Poslechněte si rozhovory s osobnostmi českého kulturního života ve vltavském podcastu.
Výběr silných momentů ze setkání s osobnostmi přináší reflexi jejich tvůrčího života i zamyšlení nad obecnějšími tématy. Mimořádní lidé z nadhledu svého věku hovoří o tom, co prožili, co je naplňuje, s čím se těžko smiřuje i o tom, co je v dnešním světě znepokojuje.
Podcasty Českého rozhlasu Vltava poslouchejte na webu Vltavy, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.