Debussy a Ravel v podání rozhlasových symfoniků. V premiéře zazněla také očekávaná skladba Ondřeje Štochla
Svou světovou premiéru si na osudu musely tak trochu vyvzdorovat Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr od Ondřeje Štochla. Slyšet jsme je měli tu možnost v úterý 28. června, kdy sólový part přednesl klarinetista Karel Dohnal. Dalšími lákadly večera byly kompozice Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Dirigoval Pavel Šnajdr.
PROGRAM
Claude Debussy
Preludium k Faunovu odpoledni
Ondřej Štochl
Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr
(světová premiéra nové skladby na objednávku SOČRu)
Claude Debussy
První rapsodie pro klarinet a orchestr
Maurice Ravel
Španělská rapsodie
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Pavel Šnajdr dirigent
Karel Dohnal klarinet
Večer uvedlo ikonické Debussyho dílo, Preludium k Faunovu odpoledni. Desetiminutovou symfonickou báseň inspirovaly verše Stéphana Mallarméa. Bůh Faun, patron lesů, pastvin, stád i pastýřů a lovců, odpočívá v horkém letním odpoledni na břehu moře, píská si na flétnu a vzpomíná na své lásky. Zvláštní náladu výjevu vystihl Debussy geniálně.
Následovala ona odkládaná, tentokrát konečně Štěstěnou požehnaná premiéra Tří věty o přijetí od Ondřeje Štochla. De facto se jedná o třívětý klarinetový koncert, ale ještě mnohem více o hudební úvahu o pojmech, které mají souvislost jak s vytvářením hlubších citových vazeb, tak s obtížností přijetí sebe sama. Ondřej Štochl vnímá skladbu v kontextu své dosavadní tvorby jako přelomovou – jako projev dozrání vhodných hudebních prostředků pro vyjádření daného tématu. I proto, že slovo „přijetí“ pro něj souvisí s láskou v nejobecnějším slova smyslu.
Sólista Karel Dohnal se na pódium vrátil i po přestávce, tentokrát v První rapsodii pro klarinet a orchestr Clauda Debussyho. Ten svou nedlouhou skladbu napsal coby člen vedení Pařížské konzervatoře pro potřeby školy jako zkušební kus pro poslední ročník. Brzy však přesáhla původní určení a stala se bestsellerem klarinetového repertoáru, tím spíše, že Debussy nedlouho po premiéře nabídl ještě atraktivnější verzi, tentokrát s orchestrem. Jde o hudbu plnou okouzlující svobody, o které se hovoří jako o rozmarné, poetické, svůdné, hravé, zasněné. Za zdánlivou technickou jednoduchostí se přitom skrývá nezbytnost dokonalého zvládnutí nástroje.
Čtěte také
„Hudba Maurice Ravela se dostává k hranici rafinovanosti, vždy jde ale o čistý, jasný a přesný projev s vybroušenou formou.“ Těmito slovy charakterizoval o generaci staršího skladatele Bohuslav Martinů. Ravel se jako Francouz s baskickými předky ochotně nechával strhnout i exoticky zabarvenými španělskými vlivy. Zcela jasné jsou kořeny inspirace k orchestrální suitě Španělská rapsodie. Hudba zkomponovaná v roce 1908 vstoupila velmi záhy do mezinárodního repertoáru.
Související
-
Faustovská symfonie v podání rozhlasových symfoniků. Velkolepé dílo Franze Liszta
Provedení monumentální kompozice pro velký orchestr s varhanami, mužský sbor a tenorové sólo řídí dirigent Marek Šedivý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
