Danièle Sallenave: Znásilnění. Co to může být za matku, když tohle dopustí?
Pavla Tomicová a Jana Stryková ve hře renomované francouzské autorky o sexuálním zneužívání dětí jedním z rodičů. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Žádná z mých předchozích knih se o svůj vznik nepřihlásila tak neodbytně jako Znásilnění, napsala francouzská dramatička Danièle Sallenave v předmluvě ke knižnímu vydání hry Viol (Gallimard, 1997). A dál líčí, jak někdy v polovině devadesátých let cestou autem náhodou zachytila v rádiu rozhovor se ženou, jejíž partner byl zatčen a odsouzen za sexuální zneužívání dítěte. Sallenave řídila, takže poslouchala dost roztržitě, dokud nezaslechla, jak zpovídaná žena na novinářovu otázku podrážděným a trochu obhroublým tónem odpověděla: „Proč bych se na něho měla zlobit? Mně přece nic neudělal.“
Co to musí být za ženu, když něco takového dokáže říct? Má sama děti? Postupně si začala domýšlet příběh, jehož by vyřčená věta byla jakousi pomyslnou výslednicí, s příběhem začala nabývat jasnější obrysy i jeho hlavní hrdinka a vypravěčka Madelaine Dumonchel-Moretti, zvaná krátce Mado.
Diváka, potažmo posluchače, staví autorka do podobné situace, v jaké se sama ocitla při náhodném poslechu autorádia. Taky on si musí (zvláště na začátku hry) skládat celkový obraz o událostech z útržků a náznaků, musí dobře vyhodnocovat řečené, poznat, co je ukryto za slovy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
William Shakespeare: Othello. Tragédie žárlivosti a zrady pro Borise Rösnera
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.