Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Iva Janžurová, Václav Postránecký a Jiří Sovák v pohádkové komedii Jana Drdy

4. červen 2023
Hra pro pamětníky

Pohádkové Dalskabáty (jméno si Jan Drda vypůjčil od skutečně existující obce) jsou vesnicí, ze které už mnoho let nepřišel do pekla jediný hříšník. Peklo tedy musí zasáhnout a přivést dalskabátské obyvatele opět k hříchu. Vyšle tedy Dr. Ichthuriela, šéfa ústavu pro experimentální psychologii, aby situaci změnil. Jediný místní čert Trepifajkls svou práci zanedbává, navíc se z něj díky péči vdovy Plajznerové stane člověk. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkují: Marijána Plajznerová, vdova (Iva Janžurová), Trepifajksl, venkovský čert (Václav Postránecký), Dr. Ichthuriel, šéf ústavu pro experimentální psychologii, později nový farář v Dalskabátech (Jiří Sovák), Lupino, potulný komediant (Josef Somr), kníže Belzebub, vládce pekel (Josef Kemr), Dr. Solfernus, pekelný prokurátor (Rudolf Hrušínský) a další
Připravil: Jiří Hubička
Dramaturgie: Jan Tůma
Zvuk: Jan Kozelka
Hudba: Josef Krček
Režie: Jan Lorman
Natočeno: 1986

Jan Drda (4. 4. 1915, Příbram – 28. 11. 1970, Dobříš) pocházel z víc než skromných poměrů. Zásadní vliv na jeho výchovu měla babička z otcovy strany. Také díky ní se nestal klempířem, ale vystudoval gymnázium v Příbrami. Po maturitě v roce 1934 začal studovat literaturu a klasickou filologii na Univerzitě Karlově, ale studium nedokončil. Roku 1937 nastoupil do Lidových novin, kde zůstal až do roku 1942. To se začal profesionálně věnovat filmové scenáristice v Lucerna-filmu. V letech 1948–1952 byl šéfredaktorem Lidových novin.

Po roce 1948 se svou literární prací, ale zejména společenskými aktivitami angažoval ve prospěch komunistického zřízení. Byl poslancem Národního shromáždění a až do roku 1960 zde působil jako předseda kulturního výboru. V roce 1949 byl zvolen kandidátem a roku 1952 členem ÚV KSČ, kde pracoval až do roku 1962. Současně v letech 1949–1956 zastával funkci předsedy Svazu československých spisovatelů (SČSS). V srpnu 1968 se veřejně postavil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy.

Čtenářskou oblibu si Jan Drda získal již svým prvním románem Městečko na dlani. Po válce se jako jeden z prvních pokusil zachytit válečné roky a Pražské povstání (Němá barikáda). Jeho díla byla vyhledávána filmaři – Němá barikáda (1949, r. Otakar Vávra), Hrátky s čertem (1956, r. Josef Mach), Dařbuján a Pandrhola (1959, r. Martin Frič), Vyšší princip (1960, r. Jiří Krejčík). Také jeho pohádky se staly námětem řady filmů (O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí, Nejkrásnější hádanka).

autor: Jiří Hubička
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka