Čtyřicet dní na poušti

Čtyřicet dní, to opravdu není málo. Proč tak dlouhá příprava? Dá se to vůbec vydržet? Církevní tradice vysvětluje délku velikonočního půstu jako vzpomínku na čtyřicetidenní půst Mojžíšův na hoře Sinaj, kde se niterně připravoval na přijetí Božího zjevení. Také Ježíš, když se duchovně připravoval na své veřejné vystoupení, postil se na poušti čtyřicet dní. Symbolické číslo čtyřicet znamená období důkladné přípravy, očisty a soustředění, předcházející nějaké přelomové, zásadní, či dokonce zázračné události. Proto nás nepřekvapí, že "postní" období přípravy a výchovy Izraelského národa, než byl z pouště uveden na práh Země zaslíbené, trvalo čtyřicet let.

Zdá se, že aby byl člověk připraven na zásah shůry, musí si nejprve hrábnout na dno. Musí utišit naléhavé švitoření svých tělesných potřeb. Musí se tak říkajíc sám stát pouští, aby byl připraven k přijetí Božího slova, tak tomu rozuměli staří rabíni.

Církev ovšem nikdy nedoporučovala totální půst. I ti nejzbožnější obvykle po čtyřicet dní jedli jedno bezmasé jídlo denně, úplný půst platil až posledních čtyřicet hodin před velikonoční nedělí.

V půstu nikdy nešlo o týrání vlastního těla, jen o utlumení jeho hlasitých požadavků. Vždyť, jak praví lidové úsloví, plné břicho táhne k zemi, má-li být duše osvobozena od pozemských starostí, má-li se vznášet volně jako pták, je potřeba nechat umlknout tělesná přání a nutkání. Jak říká jeden pražský farář, kdo se před Velikonocemi aspoň trochu nepostí, ten nemůže proniknout do jejich ducha, nemůže vstoupit do jejich kouzla. A to je škoda.

Plný žaludek, jak známo, otupuje duši. To ví každý básník, ale také každý politik a každý student. Umělci ve chvíli tvůrčí inspirace spontánně přestávají jíst. Nedokážou nic pozřít, dokud dílo nedokončí. Mediální poradci politikům radí, že mají své projevy přednášet zásadně nalačno. Studenti před zkouškami obvykle nejedí, vědí velmi dobře, co to je mít mozek zalepený jídlem. Půst je odpradávna jedním z nejúčinnějších nástrojů soustředění, snad proto je postní období před Velikonocemi tak nekonečně dlouhé.

Kdo chce každý rok o něco hlouběji pochopit tajemství Velikonoc, měl by se na to důkladně a dlouho připravovat.