Co ti mám říct, Donno?

Sto třicet stran označovaných za román je panoramatickým obrazem života hrdinky, mladé ukrajinské básnířky, po kolapsu sovětského impéria. Sexuální odysea básnířky a malíře, jak bývá kniha charakterizována, se odehrává na Ukrajině a v Americe na konci 20. století. Přestože se autorka uchyluje k nezávazné er-formě, příběh je do značné míry autobiografický.

Mateřský jazyk, léta znásilňovaný a i nyní stále ohrožovaný, vědomí tragické historie země nastavené ne zrovna šťastnou současností, až příliš jasný obrázek dětství poznamenaného gulagovým stínem dvojího života pronásledovaných rodičů - tím vším je hrdinka v americkém kotli obtěžkána, to všechno postupně tahá z tajemného záplatovaného a lehce ošuntělého slovanského ranečku. A Amerika žasne.

To, co v sobě Oksana Zabužko rozhodně nezapře, je příslušnost ke generaci osmdesátníků, autorů, kterým bylo dopřáno nahradit v ukrajinské literatuře totalitní šeď postmoderním karnevalem. Svízele postsovětského světa u nich vyvolávají silnou poetickou vlnu. Bude zajímavé sledovat, kam až je zanese.