Co nabídly Karlovy Vary

Přiblížím některé zajímavé tituly, u nichž zatím není jisté, zda je ještě někdy spatříme.

Brazilský snímek Elitní jednotka se dotýká chudinských slumů Ria de Janeiro: stávají se nekonečným semeništěm zločinu, kvete tam obchod s drogami, v němž lidský život přestává mít cenu. Pro mnohé tamní obyvatele, často ještě dospívající děti, se však násilí, s nímž se setkávají odjakživa, stává jedinou poznanou normou života a přidružení ke gangům je pro ně šancí, jak uniknout bídě. Ani policie není schopna cokoli změnit. Špatně vybavení i vycvičení policisté se nakonec také stávají součástí zločinu, když se nechávají uplácet. Jedině speciální oddíly zvané BOPE narušující pracně udržovanou rovnováhu, zneškodňují zločinecké sítě i úplatné poldy. Režisér José Padilha rozehrál své vyprávění v dynamickém, jakoby reportážním stylu: převažuje ruční kamera, nervně se pohybující souběžně s jednajícími protagonisty, odevšad zní tvrdý, řvavý, ohlušující rock.

Elitní jednotka|foto: MFF KV

Obdobně nepřikrášlenou výpověď přináší také italský thriller Gomorra. Režisér Matteo Garrone mapuje současnou podobu sicilské mafie zvané camorra: vnikla do státních struktur, do hospodářství i obchodování, jak naznačuje výnosné ukládání toxických odpadů. Ovládá chudinské čtvrti, rodiny svých členů dokonce zajišťuje jakousi charitou. A podobně jako v Elitní jednotce se také zde zločinecká organizace stává pro mnohé jedinou šancí, jak se vymanit z doživotní nuzoty. Gomorra (zvuková podoba s camorrou není náhodná a odkazuje ke starozákonnímu městu, jež bylo odsouzeno ke zkáze) nepředkládá žádný ucelený příběh; mozaikovité vyprávění se drolí do množství epizod a postav. Tím, jak jsou zobrazeny, vzbuzují někdy soucit, jindy zklamání, nejčastěji však odrazují svou poživačnou bezohledností - ať již stávají pachateli, nebo se mění v oběti. Režisér ukazuje smrštění veškerých jejich tužeb na snadné zbohatnutí. Nejnižší patra organizovaného zločinu jsou zbavena jakékoli vnější uhlazenosti. Již při pohledu na odpuzující vizáže mafiánů, je jasné, že život pro ně nemá žádnou hodnotu. Násilné konce svých hrdinů ukazuje režisér s jistou protokolární lhostejností, vyhýbá se jakékoli gradaci dění, jak je patrné i v osudu dvou sebevědomých grázlíků, kteří tak dlouho podceňovali výhrůžky mafiánů, až se jim to stalo osudným.

Gomorra|foto: MFF KV

Trailer Gomorra

Také film bratří Dardennových Mlčení Lorny se zabývá zločinností, i když ve srovnání s předchozími tituly vskutku příštipkářskou. V komorním pojetí, zbaveném násilnických atrakcí, řeší fingované sňatky s cizinci, snažícími se tak získat občanství, v daném případě belgické. Mladou Albánku Lornu (nezbývá než obdivovat suverénní Artu Dobroshiovou v titulní úloze) zastihujeme v okamžiku, kdy se nakvašeně trápí se svým manželem závislým na drogách. Pozvolna překonává své znechucení, probouzí se v ní soucit k němu a snad i sympatie. Jenže parta (mimochodem zbavená jakékoli démoničnosti), která takové sňatky zprostředkovává, si pro ni již vyhlédla dalšího muže - Rusa. A tak manžela, jenž se poctivě snaží zbavit tíživého zlozvyku, nezbývá než předávkovat. Mlčení Lorny je mnohavrstevné dílo, které se vzpírá jednoznačnému výkladu. Autoři se vyhýbají zjednodušenému rozdávání kladných nebo záporných znamének, důležitý je důraz na psychologický rozměr jednotlivých hrdinů, zvláště pak hlavní hrdinky, která prožívá své předpokládané těhotenství a je připravena se dokonce vzepřít bezohlednému nátlaku.

Mlčení Lorny|foto: MFF KV