Člověk je jako kra plující v proudu. Koláž rozhovorů, literárních ukázek a faktů představuje nejsevernější pevninu světa

Na začátku přemýšlení o koncepci pořadu bylo mnohem víc otázek než odpovědí. Snad se ale nakonec podařilo alespoň některé z nich trochu rozkrýt, i když mnoho informací se ani do velkorysé dvouhodinové plochy prostě nevešlo.

Zajímavá a podnětná země plná překvapení

O Grónsku toho hodně ví Zdeněk Lyčka. Především proto, že působil několik let jako velvyslanec v Dánsku, jehož autonomní součástí Grónsko je. Zdeněk Lyčka zná ale zemi nejen z politického a kulturního prostředí. Jako milovník jízdy na kajaku a běžeckého lyžování má za sebou i několikatýdenní náročný přechod grónského ledovce od západu na východ. Díky znalosti grónštiny i dánštiny, přeložil pozoruhodné grónské pověsti i román současné hvězdy tamního literárního nebe, spisovatelky Niviaq Korneliussenové, s níž také v pořadu vede rozhovor.

Večer na téma využívá i starší rozhlasové nahrávky historika Zdeňka Hojdy, v níž hovoří o historii osidlování ostrova. Zmiňuje také misie ochranovských moravských bratří, potomků české jednoty bratrské. Ano, čtyři tisíce kilometrů vzdálené Grónsko bylo už v 18. století spojeno s Čechami.

Čtěte také

Jak se žije a tvoří na Islandu? Vydejte se až na samotný okraj světa

Výraznou etnografickou stopu na ostrově zanechal Knud Rasmussen. Narodil se ve městě Ilulissat, po babičce z matčiny strany byl Gróňan. Na svých polárních výpravách shromáždil velké množství etnografického materiálu, který později převedl do několika knih. V národopisecké práci po Rasmussenovi pomyslně převzal štafetu dánský spisovatel a umělec Ole Jørgensen, jehož kniha Duše, buď krásná vyšla i v češtině. Můžeme zde díky mnoha textům a dobovým fotografiím nahlédnout, jak bohatý kulturní život Inuité v Arktidě přelomu 19. a 20. století vedli.

Místo s palčivými problémy i se spoustou hudby

Opominout v pořadu nešlo i pár závažných, takřka temných témat. Palčivým problémem současného Grónska jsou sebevraždy. Dobrovolným odchodem ze života se ve své poslední knize zabývá již zmiňovaná spisovatelka Niviaq Korneliussenová, která také pořádá nejrůznější akce a demonstrace za účelem vyvíjení tlaku na grónské představitele, aby se problematika sebevražd začala aktivněji řešit.

Druhým neméně tíživým celospolečenským tématem je vliv globálního oteplování na tání pevninského ledovce. S přírodovědcem Markem Stibalem, který právě grónský ledovec zkoumá, jsme probrali práci glaciologa obecně, ale dotkli jsme se právě i palčivé otázky budoucnosti tamního ledovce.

Pořad protkávají literární ukázky jak z grónských mýtů a pověstí, tak i z moderních děl v interpretaci Jany Srykové, Lukáše Hlavici a Libora Vacka a rovněž hudební ukázky nejen lidového hrdelního zpěvu, tradičních inuitských bubínků či úryvek z grónské hymny, ale také výběr z produkce současných grónských hudebních kapel. Jak říká písničkářka, skladatelka a spisovatelka Nive Nielsenová, kterou měli možnost slyšet a vidět i u nás návštěvníci festivalu Colors of Ostrava v roce 2010: „V Grónsku je všude spousta hudby, vlastně skoro všichni hrají minimálně trochu na kytaru, hodně se zpívá – hudba je důležitá sociálně, je téměř nemožné jít na party, která nekončí společným zpěvem.“

Zveme vás tedy k poslechu mrazivých písní a ledových slov Večera na téma Grónsko.