Citron. Hořká poetická povídka Jiřího Stránského
Hlavnímu hrdinovi se během premiéry hudební skladby bývalého spoluvězně vynoří z hlubin paměti historka, v níž hraje roli docela banální a drobná věc – jeden citron. Citron jako symbol doby. Symbol svobody, poklad, zázrak v absurdních padesátých letech. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Spisovatel a scenárista Jiří Stránský se narodil v roce 1931 v Praze. V mládí Stránského formovala skautská vlčata a atmosféra na dědečkově statku, kam se sjížděly přední osobnosti politiky a společenského života. Od matky, absolventky divadelní konzervatoře, pak získal blízký vztah k umění a literatuře.
Jako mladý student gymnázia se Stránský zapojil do květnového povstání v roce 1945. Jeho otec byl za války vězněn v Osvětimi a pak znovu zatčen v roce 1948. V roce 1950 zatkli i Stránského bratra Jana. Sám Jiří musel opustit těsně před maturitou gymnázium, v roce 1952 byl rodině zkonfiskován dům a musela se vystěhovat z Prahy. Stihl jej tak osud potomka třídních nepřátel režimu. V roce 1953 byl Stránský odsouzen za údajnou velezradu a strávil osm let v komunistických lágrech. Právě v tomto prostředí načerpal většinu motivů pro svou pozdější literární tvorbu.
Je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál. Napsal řadu próz, byl autorem scénářů k seriálům a filmům a na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny. V roce 1990 se stal členem českého PEN klubu a od roku 1992 mu po téměř 14 let předsedal. Za svoji činnost i občanské postoje získal mnoho ocenění.
Století Rudolfa Pellara
Herce, zpěváka a překladatele Rudolfa Pellara nespojuje s Českým rozhlasem jen letitá spolupráce, ale také rok jeho narození, který se shoduje se začátkem rozhlasového vysílání. Letos 28. února si tak připomínáme i jeho sté jubileum. Vltavská Povídka bude proto v tomto týdnu věnovaná jeho umění hereckému, ke kterému ho – zvlášť na rozhlasovém poli – předurčoval i jeho podmanivý baryton.
Připomeneme si ale i práci překladatelskou, které se věnoval spolu se svou ženou Lubou Pellarovou, zvlášť v době po nástupu normalizace, která pro Rudolfa Pellara znamenala zákaz vystupování v rozhlase i televizi. Pellarovi se zaměřovali zejména na americkou prózu a drama. Z jejich překladů vybíráme povídky O. Henryho a Josepha Conrada. Herecké umění Rudolfa Pellara pak připomene jeho interpretace povídek Jiřího Stránského, Jaromíra Johna, Viktora Fischla a Julia Zeyera.
Související
-
Jaromír John: Nejkrásnější sport. Povídka z lyžařského prostředí
Povídkový příběh ze sbírky Dořini milenci a jiné kratochvíle.
-
Viktor Fischl: Dobrý dybuk. Povídka o boji dobra se zlem
Co se stane s mrzutým obchodníkem, když mu zemře jeho laskavá žena? Povídka česko-izraelského spisovatele ze sbírky Kafka v Jeruzalému.
-
Daniel Raus: O zázracích Jiřího Stránského
„Já sem takovej fosil,“ říkal často spisovatel Jiří Stránský, když se objevil u mě v kanceláři.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.