Citron. Hořká poetická povídka Jiřího Stránského
Hlavnímu hrdinovi se během premiéry hudební skladby bývalého spoluvězně vynoří z hlubin paměti historka, v níž hraje roli docela banální a drobná věc – jeden citron. Citron jako symbol doby. Symbol svobody, poklad, zázrak v absurdních padesátých letech. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Spisovatel a scenárista Jiří Stránský se narodil v roce 1931 v Praze. V mládí Stránského formovala skautská vlčata a atmosféra na dědečkově statku, kam se sjížděly přední osobnosti politiky a společenského života. Od matky, absolventky divadelní konzervatoře, pak získal blízký vztah k umění a literatuře.
Jako mladý student gymnázia se Stránský zapojil do květnového povstání v roce 1945. Jeho otec byl za války vězněn v Osvětimi a pak znovu zatčen v roce 1948. V roce 1950 zatkli i Stránského bratra Jana. Sám Jiří musel opustit těsně před maturitou gymnázium, v roce 1952 byl rodině zkonfiskován dům a musela se vystěhovat z Prahy. Stihl jej tak osud potomka třídních nepřátel režimu. V roce 1953 byl Stránský odsouzen za údajnou velezradu a strávil osm let v komunistických lágrech. Právě v tomto prostředí načerpal většinu motivů pro svou pozdější literární tvorbu.
Je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál. Napsal řadu próz, byl autorem scénářů k seriálům a filmům a na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny. V roce 1990 se stal členem českého PEN klubu a od roku 1992 mu po téměř 14 let předsedal. Za svoji činnost i občanské postoje získal mnoho ocenění.
Století Rudolfa Pellara
Herce, zpěváka a překladatele Rudolfa Pellara nespojuje s Českým rozhlasem jen letitá spolupráce, ale také rok jeho narození, který se shoduje se začátkem rozhlasového vysílání. Letos 28. února si tak připomínáme i jeho sté jubileum. Vltavská Povídka bude proto v tomto týdnu věnovaná jeho umění hereckému, ke kterému ho – zvlášť na rozhlasovém poli – předurčoval i jeho podmanivý baryton.
Připomeneme si ale i práci překladatelskou, které se věnoval spolu se svou ženou Lubou Pellarovou, zvlášť v době po nástupu normalizace, která pro Rudolfa Pellara znamenala zákaz vystupování v rozhlase i televizi. Pellarovi se zaměřovali zejména na americkou prózu a drama. Z jejich překladů vybíráme povídky O. Henryho a Josepha Conrada. Herecké umění Rudolfa Pellara pak připomene jeho interpretace povídek Jiřího Stránského, Jaromíra Johna, Viktora Fischla a Julia Zeyera.
Související
-
Jaromír John: Nejkrásnější sport. Povídka z lyžařského prostředí
Povídkový příběh ze sbírky Dořini milenci a jiné kratochvíle.
-
Viktor Fischl: Dobrý dybuk. Povídka o boji dobra se zlem
Co se stane s mrzutým obchodníkem, když mu zemře jeho laskavá žena? Povídka česko-izraelského spisovatele ze sbírky Kafka v Jeruzalému.
-
Daniel Raus: O zázracích Jiřího Stránského
„Já sem takovej fosil,“ říkal často spisovatel Jiří Stránský, když se objevil u mě v kanceláři.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...