Sinoložka Olga Lomová představuje posluchačům řadu čínských básníků prostřednictvím příběhů o jejich úřednické službě. Setkáváme se s příklady oportunistického přizpůsobení i úniku do smyslových požitků, s vnitřní emigrací i faktickým vyhnanstvím. Nalézáme příklad básníka s pověstí nezávislosti (která ale je spíše legendou) i citlivého člověka, kterého trápí úděl tvrdě pracujících lidí v provincii.
Závěrečný díl seriálu připomíná, že v roce 1911 padlo čínské císařství a čínská literatura se, stejně jako celá země, začíná přibližovat západu. I v této době najdeme protestní a politicky angažované básně, dokonce jim rozumíme lépe než jinotajným sdělením veršů starých autorů.
Prostřednictvím poezie se pokusíme spolu s Olgou Lomovou proniknout do podstaty spojení čínské literatury s vládnoucí mocí, ať už po mnoho staletí císařskou, nebo v posledních sto letech republikánskou.
Evropa i Amerika čerpají od počátku 20. století inspiraci také z široké pohybové kultury Číny. Kdo by dnes neznal populární disciplíny kung-fu nebo taiči. Známé jsou také výkony čínských cirkusových umělců s jejich neobyčejnou pružností a obratností. Ve skutečnosti jde o výsledek starobylé tělesné kultury. Svůj význam též má, že Číňané nikdy (z náboženských či jiných ideových důvodů) „nerozsadili“ tělo a duši.
Setkáme se s nejednou paralelou k evropské situaci, ale zejména budeme neustále udivováni zašifrovaností poetických sdělení. Zjistíme, že porozumět Číně není jednoduché, ale není to nemožné. K porozumění nám napomáhají existující i nově vznikající překlady.
Účinkují: Olga Lomová, Alena Zemančíková, Hynek Chmelař, Ivan Řezáč, Jan Bidlas a Jana Stryková
Připravila: Olga Lomová
Režie: Alena Zemančíková
