Zdvíhám lem pláště, rukávy shrnuji větve, jež schodiště stíní... Večer na téma Čínské divadlo
Evropa i Amerika čerpají od počátku 20. století inspiraci také z široké pohybové kultury Číny. Kdo by dnes neznal populární disciplíny kung-fu nebo taiči. Známé jsou také výkony čínských cirkusových umělců s jejich neobyčejnou pružností a obratností. Ve skutečnosti jde o výsledek starobylé tělesné kultury. Svůj význam též má, že Číňané nikdy (z náboženských či jiných ideových důvodů) „nerozsadili“ tělo a duši.
Pohyb – taneční, bojový nebo divadelní – zůstal pro Číňany vždy hluboce duchovním, rituálním aktem.
Čínská hudba. Co všechno je v ní skryto?
Sinolog a etnomuzikolog Jan Chmelarčík ve svých pěti pořadech obohacuje naše znalosti o čínské hudbě v historické i společenské perspektivě.
O čínském pojetí tance a divadla i možnostech jejich „západní interpretace“ hovoří v pořadu Mileny M. Marešové, taneční publicistka Nina Vangeli, sinoložka a překladatelka Olga Lomová a ředitel pražského divadla Archa, Ondřej Hrab.
Související
-
Střípky obrazů a příběhy Země středu. Na Vltavě běží „Čínské dny“
Co se skrývá za mediálním obrazem Číny? Jaké příběhy vyprávějí její současní i klasičtí spisovatelé? Jaké obrazy kreslí její poezie? Čínské dny od 10. do 18. února 2018.
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
